I think I'm just happy [Kurt Cobain]

Prosím ať to není sen

Opět ráno jako každé jiné, probuzení úplně bez nálady a s myšlenkou co se dnes zase posere. Probudil mě řev Frances a Courtney, oh bože, zase se hádají...
,,Tyjo mám hlad jak sviň! "
Jdu si do kuchyně že si udělám toasty a najednou vidím u stolu Daveho, chvíli koukám s vykulenýma očima a pak se mu vrhnu kolem krku.
,,Brácho ty jsi mi tak chyběl" Řekl Dave

,,To určitě, nebyl jsi schopný mi ani napsat"
,,Promiň Kurte, myslel jsem že mě budeš ignorovat"

Hah to je blbá výmluva, říkám si, ale nechci se sním opět hádat, aspoň po tom půl roce se rozhodl že mě navštíví, zázrak ty vole!

,,A kde je Krist? " zeptám se ho tak zmateně
,,No Kurte jemu se sem moc nechtělo"
,,A to jako proč? Se nás snad bojí že ho sežereme? " zasměju se
,,no nechtěl kvůli Courtney, víš jak ji nemá rád"
A stalo se přesně co jsem nechtěl, připletla se k nám do debaty Courtney...
,,To je dobře že se sem ten hajzl neopovážel vkročit! " řekla naštvaně Courtney

Když v tom se otevřeli dveře a objevil se Krist, už jsem si opravdu připadal jak v nějakým snu, pokud tohle je sen, prosím ať nikdy neskončí! Konečně jsem zase se svými přáteli kteří mi tak moc chyběli.

Po tom co jsem párkrát z ničeho nic zařval, a všichni na mě koukali jak na blázna jsem si uvědomil že to sen opravdu není. Teď se nesmí nic posrat, jak moc mi chybí naše hraní...
Hrozně rád bych jim navrhl že bychom mohli znovu být jako kapela, ale bál jsem se odmítnutí, nesmím nic uspěchat... Klidně bych i vydržel hrát 10x za sebou Smells Like Teen Spirit a nevadilo by mi to, hlavně že bych slyšel Krise a jeho baskytaru a Daveho a jeho bicí <3...
Bože tak moc tě prosím aby vše bylo jako dříve, abychom zase byli kapela a nic by se už neposralo...

           O 2 hodiny později

Před chvílí odešli a zatím nikdo z nich nenavrhl že bychom mohli být znovu kapela... Zkoušel jsem jim ukazovat nějaké staré fotky z koncertů a připomínat jim vzpomínky, jediné co z nich vypadlo bylo že jim to chybí a že to byla nejlepší část jejich života.
Říkám si ,,sláva!" a čekal jsem že někdo z nich se zeptá na tu zkurvenou otázku, jestli nemůžeme být znovu kapela, A ONO NIC! Ale aspoň spolu teď vycházíme a zítra ke mně přijdou zas. Snad se něco změní, musím tomu dát čas, však taky rozpad kapely byla moje chyba.