,,potřebuju s tebou mluvit" nahl se ke mně Liam, když jsem seděla na školním dvoře u stolu se Shawnem a An. Bylo uvolňující, když jsem mohla být zase sama sebou mezi svými. Zvedla jsem se a následovala ho. Ani jsem se na ty dva radši neotáčela. Věděla jsem, že se na nás koukají. ,,ještě jsme ti nestihli dostatečně poděkovat a to včera se Zaynem... Bylo to od něj hnusný. Už je takový od malička. Zná jen to, že na některé věci musel hodně dřít, aby je dostal a když mu někdo chce pomoct a dá mu něco až pod nos, tak to nepřijme. Neumí to. Ale aspoň y jsme ti chtěli poděkovat" zastavil se u svoji party, kde chyběl jen Zayn. ,,bez tebe bychom museli čekat ještě pár let, než nás někde přijmou. Děkujeme ti za důvěru" objal mě blonďák s modrýma očima. Trochu mě to zaskočilo, protože jsem to nečekala, ale pak jsem mu objetí oplatila. ,,jo promiň. Tohle je Niall a Louis. Myslím, že jsi ještě neměla tu čest je poznat" představil mi Liam blonďáka a polozrzka. Oba vypadali jako fajn kluci. Tak proč měli v partě takového neandrtálce, jakým byl Zayn?
Na večer jsem byla domluvená s Markem, že mě někam vezme. Moc se mi ven nechtělo, ale domů se mi chtělo ještě méně. Odpoledne jsem se stavila za tátou a byla rozhodnutá, že mu to řeknu, ale rozmyslela jsem si to, když jsem ho viděla tak vysmátého. Prý ho měli v nejbližší době pustit, tak jsem mu nechtěla ještě víc přitížit. ,,Loren vnímáš mě?" zasmál se Mark a zvedl mi hlavu. ,,promiň, zamyslela jsem se nad tátou" usmála jsem se, abych ho přesvědčila, že jsem v pohodě, ale pak jsem se hned začala mračit, když jsem si všimla, kde jsme. Stáli jsme u posedí, kam mě brával táta, když jsem byla malá a on neměl tolik práce. Chodili jsme tam vždy na noc, když byl úplněk. Byl z tama ten nejhezčí výhled. ,,pojď" pokynul mi, abych šla za ním a začal lézt po žebříku nahoru. Nemá se náhodou dáma pouštět první?
Tušila jsem, že má něco za lubem. A hlavně si asi myslel, že mě ohromí tím, že umí hvězdy. Už od mala se zajímal o vesmír, to jsem věděla, ale choval se jako kluk v béčkovém romantickém filmu. To chtěl, abych z něj dostala cukrovku, nebo co? V jednu chvíli, se místo hvězd začal dívat na mě. Bylo to trapné, protože jsem nebyla nějak extra upravená. Neměla jsem na to čas a ani náladu, ale hned jsem toho začala litovat. ,,co je?" otočila jsem k němu hlavu s výsměšným úšklebkem. ,,jsi krásná" cukrovka za tři, dva, jedna... ,,nech toho" strčila jsem do něj ramenem a zavrtěla hlavou. Tváře mi začaly hořet a já si cítila ještě trapněji, než předtím. Zrovna něco takového jsem neměla ráda. ,,ale já to myslím vážně" já vím že jo. Ale na to, že mi to každou chvíli někdo řekl, jsem neuměla přijímat komplimenty. Samozřejmě, že jsem si i já sama řekla, že jsem hezká. Proč by ne, když je to pravda?
,,takže? Čekal jsem, že přijdeš zase k nám" vyzvídal Shawn. V noci jsem ještě přišla domů, ale ráno jsem zmizela dřív, než se máma vzbudila. James taky nebyl u nás, což jsem se divila. Buď byl u nějaké nové známosti a nebo odešel. Třeba ho mamka vyhodila. ,,uhm... Mám přítele" když se mě Mark zeptal, tak jsem řekla ano, i když jsem ho skoro neznala a nechtěla jsem se vázat. Cítila jsem se s ním dobře a líbil se mi, tak proč ne? ,,to si děláš srandu" zvedl obočí a objal mě. Nebyl z toho tak nadšený, ale to jsem nebyla ani já. Nevěděla jsem jak se ve vztahu chovat. Za celý život jsem neměla ani jednoho opravdového kluka. Od střední jsem stále s někým randila a flirtovala, ale nikdy z toho nic nebylo. Protože z mojí strany to nebylo na vztah. Možná jsem to nechtěla ani teď, ale s Markem to vypadalo nadejně a cítila jsem se s ním jinak, než s každým jiným. Byl to takový druhý Shawn, ale neměla jsem k němu takovou důvěru. To asi nebudu mít nikdy v životě. Shawn byl výjimečný.
Když jsem byla doma, tak jsem se s mámou jen hádala, takže jsem často přespávala u Shawna nebo An. S Ab se ani jeden z nás neviděl. Bylo to divné. Nezvedala nám ani mobil. ,,Liame?" zastavila jsem ho před školou. Musela jsem rychle domu, protože tátu konečně pustili z nemocnice. Ležel tam skoro tři týdny, chudák. ,,Loren?" opáčil mi a nahodil jeho typický úsměv. ,,použil Zayn peníze ze smlouvy na... ten dluh?" doufala jsem, že už jim to Zayn řekl a já nic nevykecala. S ostatníma klukama jsem se taky začala bavit, na což Mark žárlil, ale já jsem byla svobodná žena a vždy si budu dělat co chci, ať se mu to líbí nebo ne. ,,trvalo nám ho přemluvit, ale nakonec to přijal. Na zbytek jsme se složili všichni. Byl kvůli tomu u soudu a dostal podmínku. Nebýt tebe, tak by ho zavřeli, Loren. Když ti není vděčný on, tak já a kluci jo" vyrazilo mi to dech. Nečekala jsem, že to bude až tak vážné. Věděla jsem, že je Zayn grázl, ale aby dělal takovéhle blbosti? Wow. ,,tátu mají dneska pustit z nemocnice a už začne zase kecat do toho, co James dělá. Pokusím se ho přemluvit, aby vám dal víc, když jste všechno použili na tohle. Pokud mi dáte svolení, že mu to můžu říct, tak vám ručím za to, že dostanete ještě víc na nahrávání. Už takhle jste dostali míň jak minimum" chtěla jsem jim co nejvíce pomoct. Sblížila jsem se s nimi, některými, a viděla jsem, že mají talent. ,,Loren já tě obdivuju, že v nás máš takovou důvěru. Ale..." žádné ale!
ČTEŠ
Jen přátelé?// CZ FF✔️
Fanfiction❗️nenech se zmást předsudky o dobrém konci ❗️ Když žijete mezi mrakodrapy, snadno si přijdete malí. Když žijete na hlučném místě, snadno se naučíte křičet, abyste byli slyšet. Protože každý má co říct. Já se křičet naučila. Naučila jsem se prosadit...