Lví král- vyprávění: Simby a Naly ✔

Brouci

Zrovna venku pršelo. Kopa si nemohl jít do savany hrát a tak nešťastně se sklopenýma ušima řekl: „Ach, to je nuda,jen protože venku prší tak si nemůžu hrát v savaně a tady v jeskyni na Lví skále je taková nuda." Nala se na něj podívala a pověděla: „Kopo určitě najdeš něco čím se zabavíš." Kopa se podíval na mámu,nepatrně se usmál hned mu ale úsměv z tváře zmizel a nešťastně zamumlam: „ Promiň mami že to řeknu ale o tom vážně pochybuji." „Máma má pravdu Kopo vždy se dá najít něco čím se dá zabavit." Promluvil nakonec Simba. „Co kdybychom si vyprávěli příběhy." Navrhl nakonec a podíval se tázavě na Kopu.

Kopa si ale jen povzdychl:„ Tati mě vyprávění nějakých vymyšlených příběhů nebaví." Simba se jen usmál a odpověděl: „Tohle není ale vymyšlený příběh ten se doopravdy stal." „Skutečně?!"Řekl Kopa zvědavě a nastražil uši. Simba jen přikývl a pověděl: „ Je to možná trochu divné ale je to vyprávění o broucích. Ty asi víš Nalo co myslím." Řekl Simba a otočil se na ni. Nala se je zasmála: „Ale jistě Simbo že vím." „Jaké vyprávění o broucích?" Zeptal se Kopa zvědavě. Simba mu ale na to jen řekl: „Tak pozorně poslouchej Kopo. Vlastně jsme byli s maminkou ještě lvíčata." Dořekl to a začal vyprávět a vzpomínat.

Simba s Nalou se procházeli po savaně a vtom když si cestou povídali uviděli na zemi lézt brouka. Simba pověděl: „Nečekej Nalo a dotkni se ho. Nala se podívala na toho brouka, pak se otočila na Simbu a řekla: „Jo klidně,ale ty ho pak sníš!" Simba se zamračil a řekl jí: Jsi nemožná...Já jsem přeci princ a ani za milion let bych ho nesnědl no fuj!" Nala jen protočila očima „No jak myslíš." Řekla,otočila se a šla zpět domů. Simba se na ní chvíli díval ale pak rychle vykřikl: „Nalo počkej na mě!" Běžel za ní rychle. Nala pověděla: Tak jsi pospěš. Řekla a zasmála se.Simba s Nalou šli tedy na Lví skálu.

Kopa Simbovi skočil do řeči: „No a jak to bylo dál?" Zeptal se nedočkavě. „Kopo co se ti stalo já myslel že tě vyprávění příběhů nebaví." Zasmál se Simba. „Nebaví no ale tenhle je dost zajímavý" Řekl Kopa s úsměvem. Simba tedy pověděl: „Dobře tak nebuď tak netrpělivý a poslouchej dál." Simba začal tedy dál vyprávět.

Simba brouky prostě hrozně nesnášel ale to se změnilo toho dne kdy ho našli Timon a Pumbaa. Simba měl docela velký hlad divil se že mu ještě nezačlo pořádně křičet ani v břiše z toho hladu a tak řekl: „Mám takový hlad že bych snědl i zebru." Timon mu ale na to odpověděl: „No víš zebru tu asi asi nenajdeš ani nic podobného. Chlapče prostě musíš jíst to co se tu najde." Jen co to dořekl tak Pumbaa odkryl kůru stromů kde se to jen hemžilo brouky. „Musíš jíst i tyhle lahodné brouky." Pověděl Timon a podal Simbovi červa. Simba nad tím udělal zhnusený úšklebek a řekl: „Fuj to je hnusný!" Pumbaa na to odpověděl: „Je to slizký ale výživný hakuna matata." Simba vzal tedy červa. „Hakuna matata" Řekl nakonec a snědl ho. Moc mu to nechutnalo ale řekl: „No prostě slizké ale výživné."

Když Simba ten příběh dovyprávěl tak se s úsměvem otočil na Kopu. Kopa se zazubil a řekl: „Příběh byl hezký jen škoda že nebyl trochu delší." Simba pověděl: „Jestli někdy budeš chtít Kopo tak ti budu vyprávět další příběh."

Venku zatím přestalo pršet a začalo krásně svítit sluníčko. Kopa se rozběhl ven do savany a ještě vykřikl: „Dobře tati tak třeba zase příště mi něco povyprávíš,bylo to moc pěkné." Dořekl to a honem jsi šel hrát. Simba s Nalou se jen usmívali a dívali se ven jak si Kopa hraje.

Snad se vám první kapitola líbila na obrázku v médiích Simba a brouci jinak pro příště (Tohle písmo v příběhu je vyprávění no prostě minulost) I když nevím proč vám to sem píšu když to asi zřejmě víte no nic zatím čauky mňauky vaše Rusalinka816🐱