Lví král- vyprávění: Simby a Naly ✔

Ztracená Nala část.1.

Byl večer Kopa se Simbou a Nalou byli na Lví skále. Kopa si pořád ještě hrál a tak Nala řekla: „Kopo už musíš jít spinkat jinak zítra budeš velmi unavený.” Kopa odpověděl: „Mami já ale ještě nejsem ospalý a chci si ještě hrát.” Simba s Nalou nevěděli co mají dělat aby Kopa usnul,až Simbu něco napadlo a promluvil: „Kopo nechceš slyšet další příběh o mě a o mamince?”

Kopovy se rozzářily oči nadšením a řekl: „Jistě že chci.” Simba odpověděl: „Dobře budem ti ho vyprávět pod podmínkou že když budem vyprávět tak jsi pěkně lehneš,budeš hodný a budeš poslouchat.” Kopa jen přikývl, hezky si lehl a byl pěkně netrpělivý kdy už máma s tátou začnou vyprávět nějaký jejich příběh.

Simba s Nalou přemýšleli co by mu začli vyprávět ze svého dětství. Vtom Nalu něco napadlo a řekla: „Vím už co bych ti mohla vyprávět Kopo je to o tom jak jsem se jednou ztratila.” „Vážně mami?!” Řekl překvapeně Kopa „Tak povídej.” Nala se jen zazubila a začla mu ten příběh vyprávět.

Simba s Nalou leželi ve stínu mohutného stromu.Když vtom Simba bleskurychle vyskočil na tlapky a s nadšením v hlase navrhl: „Nalo co kdybychom si hráli na schovávanou.” Nala přikývla: „Dobře Simbo ale první hledáš ty.” Simba tedy zavřel oči a začal počítat: „1,2,3...” Nala se zatím honem utíkala schovat. Simba dál počítal: „...8,9,10! Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát. Už jdu!” Simba otevřel oči ale Nalu již neviděl. Tak se zamyslel a řekl: „Hmm, určitě už je schovaná, kdybych jí stopoval tak ji najdu rychleji.” Simba jí tedy začal stopovat až došel ke křoví kde stopy končily. Jen se usmál a řekl si sám pro sebe: „Určitě bude za tím křovím.”

Simba odkryl tlapkami křoví jenže Nala tam nebyla. Dost se podivil a řekl: „Co? Jak to že tu není?! Vždyť tady ty stopy končí.” Simba zavětřil ale Nalu nikde blízko necítil. Hledal tedy dál. Když už hledal celý den tak si řekl: „Ach,kde jen můžeš být Nalo už tě hledám strašně dlouho. Dobře asi mám jedinou možnost.” Simba se nadechl a vykřikl na celou savanu: „Dobře Nalo konec hry, vyhrála jsi! Hlavně se mi už ukaž!” Poslední větu řekl už docela hodně zoufale. Přesto nikdo nepřišel a ani Simba nikoho neslyšel. Začal mít dost špatné tušení,měl o svou kamarádku docela strach a pověděl: „Ach, ne to není dobré! Musím jít domů a říct to.” Simba se tedy rozběhl k domovu.

Ze Lví skály ho vyhlížela již Sarabi a řekla: „Tady jsi Simbo už jsem měla o tebe strach. Pojď si lehnout.” Simba chvíli počkal než popadl dech z toho jak rychle běžel a potom pověděl: „Mami neviděla jsi tu Nalu?” „Nalu? Vždyť ta byla přeci s tebou Simbo ne snad? Zeptala se Sarabi. Simba odpověděl: „Ano byla ale pak jsme si hráli na schovávanou a já ji celý den nemůžu najít.” Sarabi se zamyslela a pak pověděla: „Dobře Simbo ty jsi jdi lehnout a já to řeknu tátovi.”

Simba si šel tedy už lehnout a Sarabi honem běžela za Mufasou. Když ho uviděla tak řekla: „Mufaso Nala se ztratila!” Jak to Mufasa uslyšel tak rozkázal: „ Sarabi já ji jdu hledat a ty to řekni Sarafíně. ” Mufasa byl sice unavený ale chtěl najít Nalu. Sarabi se dívala jak Mufasa utíká pryč a pak to šla říct Sarafíně. Když to Sarafína uslyšela tak nešťastně sklopila uši. „Ach, Nalo doufám že se najdeš.” Řekla dost starostlivě. „Neboj Sarafíno určitě ji Mufasa najde.” Snažila se jí uklidnit Sarabi.

Simba zatím ležel v jeskyni a říkal si: „Ach,Nalo je to moje chyba že ses ztratila, kdybych neřekl že si budem hrát na schovku tak by ses nikdy neztratila.” Dořekl to a smutně usnul.

Nala chtěla pokračovat dál ve vyprávění jenže Kopa usnul. Tak mu láskyplně olízla čumáček a potichu řekla: „Dobrou Kopo” Pak si lehla za Simbou a oba usnuli.

Dnešní kapitola je na světě na obrázku v médiích Simba s Nalou a do komentářů klidně zkuste napsat co se s Nalou asi stalo. Ale teď už čauky mňauky u další kapitoly.🐱😺🐈