Firepool ~ Ohnivá hvězda

Kapitola 2

Je to možné? Když ten keř hoří! Firepaw stála zaražně před keřem, ze kterého šlehaly plameny stejně barevné jako její kožich.
   Přihmouřila oči. Nechápala, jak se to jen mohlo stát. Bylo sice teplo, ale proč teď s čista jasna začal hořet keř? Do čenichu se jí vlil pach kouře.
   Najednou uslyšela něco divného, něco, co do lesa určitě nepatřilo. Nastražila uši. Slyšela nějaký podivný šepot. Fire....Fire....Fireeee.... Firepaw se rychle otočila kolem sebe. Co to bylo? Nechápala.
   ,,Silverstar?" zavolala po chvíli na svou učitelku, když se vzpamatovala, u toho ale neustále hleděla na keř, který byl zachvácen v plamenech.
   Potom uslyšela šustění kapradí, jak se k ní začala protlačovat Silverstar. Firepaw se na ní rychle otočila a v mžiku, co její učitelka a zároveň velitelka prostrčila hlavu kapraděmi, keř náhle pohasl a rozpadl se v popel.
   ,,Ale...." nechápala Firepaw a Silverstar za ní se usmála. ,,To nevadí, příště ulovíš jiného." řekla jí a dotkla se své neteře čumáčkem hlavičky.
   Firepaw se podívala svýma tmavě zelenýma očima na rozpadlý keř. ,,Viděla si to?" zeptala se své učitelky.
   ,,Co? Jak ti upláchla kořist?" zeptala se Silverstar a pobaveně škubla vousky. ,,Jo."
   Firepaw zavrtěla hlavou. ,,Když jsem sem přiběhla, ten keř hořel....bylo to strašně divné," začala Firepaw a vykulila oči. ,,Ale když si přišla, oheň zmizel...." řekla a pak tiše dodala. ,,....Jako bych ho měla vidět jenom já...."
   Ve Silverstařiných očích se najednou objevila špetka nejistoty. Možná i dokonce strachu nebo nějaké vzpomínky. Firepaw pozorovala svou učitelku.
   Silverstar po chvíli zavrtěla hlavou. ,,Aha....no to je....normální...." řekla, ale Firepaw v jejím hlase nerozeznala ani kousek jistoty.
   ,,Tak, teď už pojďme domů, třeba cestou ještě něco ulovíme." rychle prohodila. Pak švihla ocasem do hloubi lesa. ,,Taky jsem něco ulovila, tak se proto ještě vrátíme."
   Silverstar a Firepaw se tedy vydali zpět do tábora MapleClanu. Cestou posbírali kořist zahrabanou v zemi a pokusili se ulovit i o něco více.
   Firepaw se plížila podrostem. Vstyčila hlavu a zavětřila. Do jejího čumáčku jí udeřil pach hraboše. Znova se skrčila a plížila se dál dokud už nebyla blízko keře, ve kterém se její kořist ukrývala. Pak skočila a brzy se vynořila s keře s hrabošem bezvládně vysícím z její tlamy.
   ,,Skvělý úlovek!" zapředla její teta Silverstar a olízla mezi ušima. ,,Pojď." řekla přísně a po chvíli se usmála Firepaw vstyčila hruď a rozběhla se kupředu s její učitelkou v patách.
   Když dorazili do tábora a procpali se cesmínovým keřem, položili ulovenou kořist na hromadu. Silverstar dala Firepaw pokyn, že už má volno.
   Firepaw rychle vběhla do doupěte učedníků. ,,Flakepaw?" zavolala a rozhlédla se kolem. V doupěti ale nikdo nebyl....až na Nightpawa, který si čistil drápy.
   ,,A mám tě!" zavolal někdo a strážil jí na zem. Firepaw překvapeně vyjekla. Podívala se nad sebe. ,,Dostala jsem tě, co?" zeptala se šedobílá kočička, její sestřenice jménem Flakepaw, která se jí vzrušeně dívala do obličeje svýma jantarovýma očima.
   Firepaw vstala a otřepala si svůj ohnivý kožíšek. ,,Myslím, že jo...." zamumlala nepřítomně a potom se odrazila a skočila na svou sestřenici. Povalila jí na zem.
   Obě potom spadli na zem a začali se smát. Ach Flakepaw....já jsem tak ráda, že můžeš být má příbuzná.
   Z válečnického doupěte je pozorovala Ambersoul, byla to sestra Silverstařiny a Soulheartiny matky Mistyflower, která zemřela na zelený kašel.
   Usmála se na ně a olízla si tlapku. Firepaw a Flakepaw se k ní rychle rozběhli.