Tatérem jednou tatérem navždy

Vítejte mezi námi

Ráno jsem se probudila. Protáhla jsem své ztuhlé svalstvo a vzpomněla si na včerejší večer. Jak jsem se hádala s Ashtonem. Zatřepala jsem nad tím hlavou a vydala se do koupelny. Udělala jsem svou každodenní rutinu v podobě sprchy a nalíčení a zapadla do šatny. Vybrala jsem si :

Vlasy jsem si rozpustila z drdolu a pročísla hřebenem. Nechala jsem je rozpuštěné. Seběhla jsem dolů do kuchyně a nachystala si lupínky z mlékem. Miluju lupínky. Snědla jsme svou porci a misku a lžíci umyla a nechala odkapat na dřezu. Vyběhla jsem na horu a vzala si mobil, sluchátka, peněženku a sluneční brýle a po cestě dolů jsem zabouhala na dveře Jimmymu. „Máš 5 minut ty líný prase! "zakřičela jsem pobaveně. Seběhla jsem schody. Nazula boty, nasadila brýle a naposledy se podívala do zrcadla. Vyšla jsem z domu odemkla auto nastoupila do něj a zapla svůj playlist. Chvilku jsem překlikávala. Neměla jsem náladu na takové písničky. Zastavila jsem se až u Castl od Halsey začala jsem potichu zpívat a opřela si hlavu o sedadlo a přivřela oči. Přemýšlela jsem. O všem, ale hlavně o dnešku. Ode dneška budeme tatéři z boxerského týmu. Otevřeli se dveře a nastoupil Jimm. Otočil se na mně a kývl. Celou cestu jsme mlčeli a poslouchali playlist.
.
.
.
.
Dálnice byla zasekaná. Kolony byly dlouhý až někam doprdele. V pravidelném rytmu jsem poklepávala polštářky prstů do volantu. Jen jak se naskytla možnost vyprostit se z dlouhé kolony tak jsem ani nepřemýšlela a jela. Ke studiu jsme přijeli s půl hodinovým zpožděním. Byla jsem nasraná ta kolona mi zničila náladu. Doprdele se na to můžu vysrat. Vystoupila jsem a kývla na všechny. Dneska nebudu mluvit s nikým. Každý to pochopil. Dotetovali jsme všechny Markusovi gorily a sešli jsme se v mojí kanceláři. „Ginny byla bych ráda kdybys mi natetovala obrys a ty Jimmy bys mi to vybarvil černou, bílou, červenou, žlutou a někde i zelenou a modrou. "uculila jsem se na ně. Shodli jsme se že mi tatéři a Markus  budeme mít barevné provedení a ostatní budou to své černobílé provedení. Pochvilce už jsem seděla u Ginn v křesle a čekala až přijde. Přišla zapla strojek a začala. Po 2 hodinách práce přišel Jimmy a začal s vybarvováním. Dohromady to trvalo 6 hodin. Zalepil mi to fólií a já začala vybarvovat krk Markusovi. Který už měl vytetovaný obrys od Ginny. Jimmy šel za Ginn aby mu ona také mohla vytetovat obrys. Když jsem skončila s Markusem tak přišla Ginn abych jí vytetovala obrys a rovnou to i vybarvila. Jsou 4 hodiny a já končím u Jimmyho kterému dovybarvuju poslední kousek tetování. Rozejdu se do haly ve které jsou všichni. Markus mi dal instrukce které mám říct. „Takže všichni mají tetování a tím to nekončí za necelou hodinu se znovu sejdeme v aréně kde se bude konat zápas. Uvidíme se tam! "zařvu a usměju se na ně. Otačím se a vycházím ze studia. Dojdu na parkoviště a čekám na Jimma.
.
.
.
.
.
Přijíždíme domů a já hned zapadám do koupelny odličím se a odmotavám folii z krku. Krása střídá nádheru. Tak nádherný tetování teď sídlí na mém krku. Usměju se a zajdu do sprchy. Rozhodla jsem se že si umeju i vlasy. Vylízám a osuším se. Vyfénuju vlasy a rozčešu je. Nahá vyražím do šatny kde vybírám toto :

Nalíčím se a obleču vybrané oblečení. Vyrazím dolů kde už čeká Jimmy. Koukl na mě a řekl „Nodopiči mám co dělat aby se mi nepostavil! "zasmál se a já vyplazla jazyk. Mávla jsem na něj a vyrazila ke dveřím. Kde jsem se následně obula a vyrazila k autu. Nastoupily jsme a vyrazily k aréně.
Na dálnici bylo plno, ale cestu jsme si užívali plnými doušky. K aréně jsme dorazili o trochu dřív, ale i tak už tam čekal Markus. Jen co nás viděl se mu úsměv roztáhl a šli mu vidět zuby. Roztomilé. Jen co jsem otevřela dveře vjelo na parkoviště auto s dosti známou řidičkou Ginn. Zabrzdila pár metrů ode mě a vyskočila z auta jak namydlený blesk. „Kurva jsem si myslela že to nestihnu. "zanadávala..„Si myslíš že by jsme tam šli bez tebe ty ňoumo?" zakřenim se na ni a obejmu ji. Zavrtí hlavou na nesouhlas a já kývla na Markuse. Ten se otáčí a jde dovnitř a mi ho jako ocásci následujeme. Když projdeme hlavním vchodem vidím dost lidí které jsme tetovali s některými se zdravíme slovně s některými se zdravíme kývnutím nebo pěstí. Panebože nikde nenajdete tolik kurev, děvek a prostitutek jak tady. Fuj. Jdeme až do přední rady na VIP místa. Za pár minut se rozeznívá bong a slova se ujímá Markus. „Dámi a Pánové dovolte abych vás přivítal na dalším a rozhodně né posledním zápasu. Jak víte založil jsme klub a všichni co jsou v klubu mají tetování. "skoro všechny pohledy spadnou na nás „a jak vidím tak se koukáte na tuto trojici. Tak pojďte do ringu" zvedám se a se svým drzým šklebem vycházím vstříc ringu „Takže chtěl bych vám představit naše úžasné tatéry jejich dalo by se říct vůdce Tammi, její bratr Jimmy který je i boxerem a Ginny. Jen jsem chtěl říct že to tetování nemají jen tak pro srandu ode dneška totiž patří k nám ke klubu rváčů! "zařve do mikrofonu a halou se ozve tleskání, hvízdání a křik. Obejmu Markuse a přecházím lana ringu a setkávám se se členy klubu rváčů. Postupně je objímám a zdravím se. Pak jsi jdu sednout do křesla a čekám na ty dva. Po chvíli sedí vedle mě a Markus řve do mikrofonu „Tak a zápas může začít! " předáva mikrofon rozhodčímu. V ringu se střídali páry rváčů. Prali se a krev byla všude, ale co mi vyrazilo dech když se tam objevil on s kraťasema stahnutýma hodně dole a s tím jeho úžasným pohledem. Projel hlediště, ale jeho pohled se zastavil u mě. Pořádně si mě prohlédl a zkousl si ret. Pak rychle zatřepal hlavou a otočil se na svého soupeře. Pustili se do sebe z vervou. Nemohla jsem z něj spustit oči ty jeho svaly jak se napínaly a zatahovaly a jeho tetování které vypadalo jakoby se hýbalo. No prostě byl to sám ďábel a já z něj byla mokrá. Z mého přemýšlení mě vyrušil konec zápasu kdy rozhodčí zvedl Ashtonovu ruku jako gesto vítězství. Rychle jsem se zvedla a vyběhla ty schody zastavila jsem se až venku. Ruce se mi třepaly a já jsem si s nimi málem ani tu pojebanou krabičku cigaret nevytáhla. Jednu cigaretu jsem si vložila do úst a zapálila. Slastně jsme protáhla a uvolnila se, ale toto uvolnění nebylo nadlouho. Za mnou se ozval jeho hlas. „To se dělá takhle utíkat? "