"Který z nich je majitel?" drkla do mě loktem Claire. Netroufla jsem si odhadnout, ale vzhledem k tomu, že všichni ti týpci v bílých tílkách vyskočili z kamionu, řekla bych, že to jsou všechno jen stěhováci. Neříkám ale, že je na ně špatný pohled. To rozhodně není!
Do naší tiché ulice vjelo další auto. Byl to červený mustang. Uvnitř seděli asi jen dva lidé, ale nejsem si jistá. Auto pomalu zastavilo před garážovým stáním sousedního domu. Já i Claire jsme nedočkavě zírali na auto.
"Myslíš, že tohle jsou...Páni!" vyjekla udivením. Z auta vystoupili dva muži. Nebo spíše muž a chlapec našeho věku. Starší prudce zabouchl dveře naleštěného auta a prohlédl si s blaženým výrazem celý dům. Nebudu předstírat, že jsem se soustředila na vzhled staršího z těch dvou. Zaujal mě mladší, pravděpodobně syn vysokého muže atletické postavy.
"Můžu se přestěhovat k vám?" uslintla Claire. Musela jsem se zasmát. Přiznávám, že blond vysoký kluk v černém ve mně vzbuzoval zvědavost. Zamrzelo mě, že mu nevidím do očí. Na nose mu seděli brýle proti slunci a na hlavě měl kapuci černé mikiny. Stejné barvy jako mikina mu džíny obtahovaly štíhlé, dlouhé nohy s dírou přes celé koleno.
Za našimi zády práskly dveře.
"Co se děje?" přisedl k nám na rozpálený schod Ash. Všimla jsem si, že Claire se při jeho příchodu trochu zalekla.
"Máme nové sousedy," odpověděla jsem mu stručně na jeho otázku. Zadíval se na sousedovic pozemek.
"O koho jde?"
"Blond, vysoký, štíhlý a sexy. Bude tu bydlet nejspíš s otc..," než jsem stihla doříct větu, Ashton mě zastavil.
"Stačí, stačí!! Nepotřebuju vědět jeho krevní skupinu," zasmál se, "Jdu je pozdravit." Ashtona v tomhle obdivuju. Nemá problém se s kýmkoliv seznámit, skamarádit a oslovit. Nemá zábrany, na rozdíl ode mě. Kdyby mi jela huba jako jemu, tak jsem taky tak akční.
Já i Claire jsme Ashtona bedlivě pozorovali. Bylo to jako by měl vkročit na minové pole a my čekali, jestli vybouchne. Ash se přiřítil k domu nových sousedů a hlasitě je pozdravil. To už je prostě on. Je slyšet všude a každý o něm ví třicet minut předtím, než přijde.
"Není blbý tady tak sedět a čumět na ně?" šeptla Claire. Jo, asi bylo, ale já od toho klučiny nemohla odtrhnout oči.
"Pojďme dovnitř," usmála jsem se na Claire, když na mě hodila vražedný pohled.
*
"Mami, máme nové sousedy!" křikla zároveň při pádu na gauč.
"Vážně?" máma vyšla z kuchyně a opřela se o rám dveří. Na rameni ji ležela modrá utěrka a ten dramatický pohled jejích očí mě zneklidňoval.
"Jo, chlápek ve středním věku. A přivezl sebou i synáčka. Grace je z něho paf," informovala mámu ta osoba, které z nějakého důvodu a teď už nevím jakého, říkám kámoška. Dělá ji radost práskat na mě mámě.
"To není pravda! Vždyť ty jsi venku slintala, že by se v té kaluži dalo koupat!" zavraždila jsem ji očima.
"Gracie, volala jsi Jamesovi?" podívala se na mě podezíravě máma. Jakoby ji do toho něco bylo.
"Ne,nevolala," odsekla jsem.
"Tak běž!" sekla matka. Nevím, o co ji jde. Anebo vlastně možná vím.
"Proč bych měla? Není to moje věc?" štěkla jsem. Máma vystřelila oči a sundala si utěrku z ramene, aby s ní mohla mávat do vzduchu, jak to dělá vždycky, když je naštvaná.
"Jistě, že je. A proto ve svém vlastním zájmu zvedneš telefon a zavoláš mu," zakřičela. Vážně mě vytočila.
"Chceš abych mu volala, protože se bojíš, že zvlčím, je to tak? Máš strach, že když s ním nebudu v kontaktu dvacetčtyři hodin denně, tak na něho zapomenu, že si najdu někoho jiného. Někdy mám pocit, že ty jsi ta, která s ním chodí. Jo,vážně. Pleteš se nám do vztahu, jenže víš co? Ani jeden z nás o to nestojí," zakřičela jsem. Jen co jsem dořekla větu, jsem věděla, že jsem udělala obrovskou chybu. Teď budu mít peklo. Jamese si tak zamilovala, že nás drží při spolu, nutí nás do vztahu, protože se bojí, že se rozejdeme. Věčně říká, že někoho jako je on nenajdu. Malý problém je v tom, že si neuvědomuje, že jediný, kdo nám to ničí je ona. Nutí nás do vztahu. Žije naším vztahem, protože ona svůj milostný život už dávno nemá. Od doby, kdy nás táta opustil jen trčí doma.
"Tohle jsi přehnala, Grace. Myslím to dobře a ty mi to takhle oplácíš," tiše a napohled zraněně prohlásila. Po nějaké hádce ze sebe vždycky udělá tu největší chudinku, aby se ten druhý cítil jako idiot.
Claire se na mě smutně podívala. Pak zamířila očima na matku.
"Jak dlouho, paní Barneyová?" shrnula obočí Claire. Vypadala jako malé štěňátko v útulku. Jakoby říkala "Prosím, prosím".
"Týden!" odsekla máma a zmizela v kuchyni. Jak typické. Za každý protest proti ní jeden týden domácího vězení.
"Celý týden? Paní Barneyová, prosím, jen čyři dny," přimlouvala se. Ona je asi jediná, kdo na moji mámu platí. Ale jsem ráda, že spolu mají dobrý vztah. Takhle to já s Clairinými rodiči nemám. Její rodiče jsou zahořklí až hrůza.
"Ne!" vyštěkla máma. Claire prohodila oči v sloup.
Zvedla jsem se z gauče s úmyslem jít zavolat Jamesovi.
"Kam jdeš?" zeptala se Claire. Podívala jsem se na dveře do kuchyně a zakřičela jsem "Jdu zavolat Jamesovi, protože ho strašně moc miluju a nemůžu bez něho vydržet ani vteřinu!"
Claire se uchechtla a šeptla," Jak ironické." Ano, v ironii jsem expert, hlavně co se týče Jamese. Není to tak, že bych ho nemilovala, ale myšlenka, že milovat ho je díky matce vlastně povinnost, je poněkud odpuzující.
Vyběhla jsem schody do svého pokoje a poctivě uražená jsem práskla dveřmi. Chovám se sice někdy jako rozmazlený spratek, ale teď mám důvod být naštvaná.
Posadila jsem se na postel a vytočila Jamesovo číslo.
"Halo?" jeho hlas zněl trochu divně.
"Jamesi?"
"Ehm. jo, ahoj Grace," uchechtl se. Zdá se, že nevolám ve vhodnou dobu.
"Otravuju tě?" raději jsem se zeptala.
"Ne, ne vůbec ne. Jak se máš?"
Nemohla jsem si pomoct, ale přišlo mi, že je trochu opilý.
"Mám se skvěle, ale mluvme o tobě. Jak jde život v Californii?" snažila jsem se znít nadšeně.
"Je to tady skvělý. Slunce, horko, moře a úžasná pláž. Asi tak bych to tady popsal," zasmál se.
"Jsem ráda, že si to tam užíváš," odpověděla jsem mu suše.
"Jo." Tahle konverzace je vážně k ničemu.
"Vrať se brzy!"
"Budu se snažit, Grace. Miluju tě."
"I já tebe," odpověděla jsem, Měla jsem v hlavě zmatek. Z toho, že si už nemáme co říct. Z toho že mi vůbec nechybí...
__________________________________________________
Ahoj! Tak Dr. Fluke na scéně :D *-* Byla bych moc vděčná za nějaké názory, hvězdičky, cokoliv co mě povzbudí k lepší práci :) Děkuju. S láskou *Am
