Erik
Během editu jsem si všiml toho, jak se Naty dívá na Káju. Celé video mu posílala pohledy, ve kterých bylo jasně vidět, že ji přitahuje. Napadlo mě, jestli vypadám stejně, když na něj koukám já, protože ona při tom vypadala pěkně hloupě. Jako už tolikrát předtím jsem si hrál se zaslaným konceptem a přetvářel ho v běžné video.
Po několika hodinách jsem měl konečně hotovo. Dal jsem uložit svůj výtvor a unaveně zívl. Byl teprve podvečer, ale já se už cítil unaveně. Zvedl jsem se s úmyslem dát si něco na zub. Sešel jsem do kuchyně a překvapilo mě, že tu nikdo není. Až po chvíli jsem si vzpomněl, že rodiče jsou v divadle a vrátí se až pozdě večer. Už s plným žaludkem jsem se vrátil do svého pokoje a hodil sebou do postele. Vzpomněl jsem si na ukládající se video a unaveně pohlédl na monitor. Bohužel jsem na tu vzdálenost neviděl, z kolika procent je hotovo, a tak jsem se nahnul přes okraj postele, abych viděl. K mému neštěstí jsem tam stále neviděl a byl jsem donucen se zvednout. Pohyby, za které by se nemusel stydět ani průměrný mrtvák z The Walking Dead, jsem se přesunul k počítači a zjistil, že video je uloženo. Odeslal jsem ho tedy Kerymu a čekal, zda něco odepíše. Nic. Nu což, asi ho ta, až příliš pohledná dívka, se kterou tráví svůj čas radši než se mnou, moc zaměstnává.
S hlubokým povzdechnutím jsem se svalil do postele a nechal prostor svým myšlenkám. Proč mě tak štve, že Kája věnuje Naty tolik pozornosti? Proč mě tak štve, že se jí líbí? Proč se cítím odstrčeně? To mám vážně rád Keryho tímhle způsobem?A pokud jo, měli bychom si o tom promluvit? A jak má Kery rád mě? A jak má rád Naty? Tyto otázky a hodně dalších mi lítaly hlavou.
Přehrával jsem si všechny naše společné okamžiky a hledal v nich cokoli, co by mě ujistilo, že on cítí napětí panující mezi námi. Naše společná videa, naše společné zážitky a všechny kraviny, co jsme spolu kdy vyvedli. Nic z toho mě ale nezvládlo ujistit a já se cítil úplně stejně jako předtím, ne-li hůř.
V tu mi zabzíkal mobil a já se pro něj zvedl. Doufal jsem, že mi píše někdo jiný než on, abych se zvládl rozptýlit. Ale opak se stal pravdou. Kery mi poděkoval za to video, prej že to mám u něj. Hm, díky. Odepsal jsem, že nemá za co, že jsem to udělal rád.
'Nemohl bys zavolat? Rád bych s tebou něco probral.' Napsal jsem, očekávajíc odpověď.
'Promiň brácho, ale teď se to nehodí,' přišla okamžitá odpověď. Brácho. Dostanu se někdy pryč z týhle zatracený 'Brácha' zóny? S lehce zhoršenou náladou jsem se vrátil do postele a znovu se odevzdal svým myšlenkám. Při všem tom hloubání jsem usnul. Nevím, kolik bylo hodin, jediné co vím je, že jsem měl sen. Krásný sen. Byl jsem tam já a Kery a žádná Natka, žádní okolní lidé. Jen my dva. Prožívající normální den jako pár.
Počkat co, jako pár? Říkal jsem si po probuzení. Ne, že by mi ta představa byla nějak zvlášť cizí, byla prostě zvláštní. Šli jsme ven, drželi se za ruce, smáli se vtipům, které nikdo jiný kromě nás nepochopí a všechno bylo krásné, dokonalé a perfektní. Snadno, byl to totiž jenom sen. Co ale můžu s jistotou říct, tohle je ta budoucnost, kterou chci. Tohle je to, co chci. On je ten, koho chci.
Tak a je to tu, konec!
Toto je naše práce za 12 hodin času, celkově máme 3249 slov a doufáme, že jste si čtení užili xdd.
Jinak kdyby vás zajímalo kdo za tímto veledílem stojí, nezapomeňte sledovat
chalan_v_cerveny_mikine.fanpage
a
chyba.erik.fanpage
na instagramu. Díky!
