Kery
Otráveně jsem odemkl svůj mobil a rozklikl příchozí zprávu. Nevěřícně jsem zíral na otevřenou konverzaci. Čau, chtěl jsi někdy fotit, máš čas zítra? Eriku, prosím, nechceš mi říct, že kvůli focení, zdůrazňuji focení jsi mi zkazil takovouhle příležitost?! Zvolna jsem se otočil k Naty a zjistil jsem, že se uvelebila na mé, musím uznat, pohodlné posteli. Přisedl jsem si k ní.
"Tak jdem na to, ne,?" Řekl jsem a usmál se.
"Eh, na co?" Zasmála se dívka a začervenala se.
"Na video holka, na video, " řekl jsem a zvedl se pro kameru a stativ.
Bohužel jsem nezaznamenal její reakci, ale myslím, že jsem zaslechl tiché uchechtnutí. Postavil jsem se ke svému stolu a začal nastavovat můj natáčecí setup, momentálně obohacen o zbrusu novou zrcadlovku. Když bylo vše na svém místě, pokynul jsem Naty, aby si přisedla na židli po mé pravici. Brunetka se s předstíranou neochotou zvedla a ladně dosedla na rozvrzanou židli. Dětinsky se zavrtěla a židle hlasitě zaúpěla.
"Můžeme?" Otázal jsem se se zvednutým obočím.
"Můžeme." Přikývla Naty a já zapl vše, co bylo potřeba.
"Ještě předtím, než tohle video začne bych vám chtěl moc poděkovat za hype u mého posledního videa, protože ty ohlasy jsou neskutečný a cením si toho strašně moc."
O několik salv smíchu později.
"Takže se mějte, loučí se s váma odhalenej Kery!" Řekl jsem a společně s Naty jsme se zasmáli, jako už poněkolikáté u natáčení onoho videa. Dle domluvy jsem nesestříhaný a neupravený koncept odeslal ERROR1Kovi, aby ho zeditoval.
"Tak a je to!" Usmál jsem se znovu a zhluboka si oddechl. Je to za mnou. Prakticky jsem právě zabil svojí animovanou postavičku. Mám na rukou krev, doslova svojí. Actually zním jako nějaká emo třináctka se sebevražednými sklony. Nu což.
"Tak co? Jak se cítíš?" Zeptala se Natka a naklonila hlavu na stranu, vypadala neodolatelně a já dostal obrovskou chuť být jí blíž.
"Upřímně, dost na nic. Dost se bojim reakce těch necelých sto tisíců."
"Bude to v pohodě," snažila se mě uklidnit a objala mě.
Zabořil jsem jí obličej do vlasů a objetí jí vracel. Po pár chvílích jsem se, leč nerad, odtáhl a podíval se jí zpříma do očí. Nahnul jsem se k ní a svůj pohled přesunul na její rty. Všimla si toho a roztomile se zarděla. To byl pro mě signál. Jemně jsem jí uchopil za bradu a přitáhl si ji do polibku. Naty se usmála do mých rtů a polibek mi opětovala.
Cink! Pokojem se rozhlehl zvuk oznamující příchozí zprávu. Při zaslechnutí onoho zvuku sebou Naty lehce trhla a já se už lehce naštvaně odtáhl.
'Eriku, přísahám na svýho ježka, že pokud jseš to znova ty tak tě pomalu a bolestivě umučím k smrti.'
Zapnul jsem mobil a zběžně se podíval na display. První co mě upoutalo bylo jméno odesílatele. Jako s výsměchem na mě svítilo jméno Erik Šafařík. S velkým znechucením jsem rozklikl zprávu a očkem mrkl po Naty. Ta se natáhla pro svůj mobil, dosud ležící na stole a podle pohybů scrollovala instagramem.
"Hele to video, cos mi poslal, nejde otevřít," četl jsem si pro sebe polohlasně.
"Doprdele!" Zaklel jsem a přemýšlel co s tím. Přesunul jsem se nazpět k počítači a poslal ono video znovu, nic lepšího mě v tu chíli nenapadlo.
'Už to jde?' Napsal jsem již zmíněnému narušiteli a čekal na odpověď. Ta se dostavila téměř ihned. Vše šlo jak má. Přesunul jsem svou pozornost zpět na svou návštěvu a ona na mě pohlédla. Hlavou mi prolétla rychlá vzpomínka na to, co se dělo před pár minutami a co by se pravděpodobně dělo stále nebýt zprávy.
"Tak,"oslovil jsem ji nervózně, "nekoukneme na nějaký film?"
"Jo, klidně." Řekla Naty a přesunula se na mojí postel. Lehla si na záda a komicky rozhodila nohy a ruce do stran. Se zavrtěním hlavy a úsměvem na tváři jsem si lehl vedle ni a natáhl se pro noťas na noční stolek.
"Tak co pustíš?" Zeptala se.
"Co bys řekla na klasiku," usmál jsem se, ona souhlasila a já pustil Pulp Fiction.
