Naty
Kája zapl film a posadil se vedle mě, oba jsme se ponořili do děje. Nebo on do děje a já do svých myšlenek. Pořád se mi vracela ta chvíle, kdy jsme si byli blíže než kdykoli předtím. Jsem si jistá, že ten polibek v našem vztahu, který byl prozatím čistě kamarádský, spoustu věcí změní. Co spoustu změní. Dopadl na něj jako Fat man v pětačtyřicátým a jsem si jistá, že napáchá i tolik škody. Taková věc se nedá pouze přejít a my si budeme muset dřív, nebo později promluvit. Jen nevím, co mu říct. Svými pocity k němu si nejsem sama jistá, ale převládají u mě pocity jiné pocity než jen kamarádství.
Mírně jsem pootočila hlavu a podívala se na osobu, ke které mě to tak strašně táhne. Kery byl natolik zaujat filmem, že si mého pohledu nevšiml a nechával se unášet dějem. Pokojem se rozlehlo tiché zaťukání na dveře. Ani jeden jsme si toho nevšimli a matku výše zmiňovaného jsme zaregistrovali, až když vtrhla do pokoje.
"Jen jsem se chtěla zeptat, jestli něco nepotřebujete," řekla Marie a přívětivě se usmála.
"Co bude k večeři?" Zeptal se Kája a mně, jako by to bylo domluvené, zakručelo v břiše. Naštěstí to ale nikdo neslyšel a jednoduchá konverzace pokračovala.
"Lasagne,"odpověděla Keryho mamka a znovu se usmála.
"A za jak dlouho může být večeře? Oba máme celkem hlad." Řekl a já nesměle přikývla.
"Tak snad to ještě pár minut vydržíte." Poznamenala s nemizícím úsměvem. Je takhle milá a usměvavá vždy, nebo je to jen tím, že jsem tu já?
"Nebude ti vadit, jíst dole společně s rodiči? Táta by tu měl být každou chvíli."
"Úplně v pohodě. Ráda je více poznám," odpověděla jsem, stále duchem nepřítomna.
"Hej, jsi v pohodě?" Zeptal se Kery a mávnul mi rukou před obličejem. Jo, všechno v cajku, pohoda jahoda, jen tě asi miluju, nic zvláštního přeci.
"Jo asi jo,"odpověděla jsem,"jen jsem se zamyslela."
"Nad čím?" Zeptal se zvídavě.
"To není důležité,"řekla jsem s úsměvem na tváři. Lež.
"Komu jsi poslal to naše video?" Zeptala jsem se, snažíc odvést řeč jinam.
"Erikovi, jsme domluvení." Odpověděl mi a usmál se. Má krásnej úsměv. Měl by ho ukazovat častěji. Vlastně je celkově dost pohledný. Tmavé neposedné vlasy, obličej s výraznými lícními kostmi, oči barvy čokolády, vějířky od smíchu vedle nich, drobný nos, plné rudé rty,...
Z přemýšlení mě vytrhl hlas jeho matky, oznamující večeři. V mžiku jsem se zvedla a následována Kájou jsem se vydala vstříc jeho rodině.
