Niallova máma se na mě vystresovaně podívala. Udělala jsem krok zpátky.
„Cože?" kuňkla jsem, jako malá žabka, chtějící vyskočit a schovat se.
Blonďák na mě zíral, jako by se mě snažil poznat. Nebo přijít na to, proč jsem šla s jeho mámou do pokoje. Dopadlo to tak, že zúžil oči a lehl si. Asi ho bolela hlava z toho namáhavého přemýšlení.
„Nialle, to... to jsem já Tori. Uh, chci říct, Victoria. Vždycky jsi mi říkal Victorie," řekla jsem.
Jeho máma přešla k němu.
„Zlatíčko, pamatuješ si Vicotorii, že?"
Dali jsme mu pár minut, aby zavřel oči a no, přemýšlel, asi. Hluboko uvnitř jsem doufala, že se prokopával vzpomínkami, aby něco našel, cokoli. Musela jsem být tam. Strávili jsme spolu tolik dní. Něco takového se nezapomíná. Nebylo to jednoduché.
„Neznám Victorii," řekl Niall nakonec poté, co otevřel oči. Podíval se na mě s lítostí.
„Omlouvám se."
Dokázala jsem se falešně usmát.
Možná to bylo koneckonců tak jednoduché.
__________
Nikdy to není tak jednoduché...
ČTEŠ
Library Of Us // n.h. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionRozesmívali jsme jeden druhého, jako bychom byli nějací školáci v zadní lavici ve třídě. Bylo nezbytné být v knihovně tiše, ale když víte, že musíte zadržovat smích, tehdy je to ještě těžší. All Rights Reserved ©midknightniall| všechna práva vymezen...
