Tanec u jezera [BEEA]

Vzpomínky zůstanou

Vzbudila jsem se u krbu kapánek překvapená. Překvapená proto že se mi ve snu vrátila jedna ošklivá vzpomínka.

Seděla jsem zrovna u jezera. Byla jsem sama a hodně se mi líbil Damon. Pozorovala jsem ho. Poté jsem zamířila do lesa abych se  opět zkusila přeměnit ve zvěromága. Přeci jen byla jsem nabytá emocemi. Povedlo se. Velká orlice si létala nad hladinou černého jezera. Spatřila jsem Damona a Morg. Objímali se. Byla jsem nabytá sice emocemi ale né nejšťastnějšími. Když se začali líbat neudržela jsem se a začala jim ubližovat. Morg měla rozklovlé ucho a Damon rozdrásané rameno. Rychle jsem odletěla. V lese jsem se přeměnila zpět a zhroutila se pláčem.  Běžela jsem zpět. Já nevím jak jsem to dokázala ale odvedla jsem s nimi normální rozhovor. Při kterém jsem se jim přiznala. Nekřičeli na mě. Vůbec. Snažili se mi pomoct. Prostě byli na mě takový jak si to já nezasloužím.

Seděla jsem usnídaně a dál o tom přemýšlela když se mi vnuklo ještě něco. Došla jsem k holkám. ,,Holky Rose mi to říct nechtěla tak byste mohli aspoň vy" řekla jsem a posadila k nim. Všechno o kameni mi dopodrobna vylíčily. Zašla jsem s nimi tedy do knihovny. Rozhodli jsme se kámen zachránit. Ve čtvrtek.

V knihovně jsme strávily valnou část dne. Když jsme v osm večer unavené odcházeli na koleje skoro jsme tam ani únavou nedošli. Já opět usla ve společence.

Mangoo
Takhle ta hodně krátká kapitola je napsána pouze z důvodu abyste se dozvěděli o zlé stránce Ang MUHAHA😈 a tak jsem to rovnou skombinovala s další částí. Je to opravdu hodně krátké ale tak snad vám to nevadí. Omlouvám se předem za různé chyby ale (zase) píšu o půlnoci a jsem unavená jak nevim co. No nic..

ily💞
-A-N-G-