Blaise udělal něco, co by jako nejlepší přítel neměl. A tak se to teď snaží s pomocí jedné nejmenované zrzky napravit. Jenže, když se jim konečně podaří dostát jejich cíle, postaví se jim do cesty překážka, se kterou nikdy nepočítali.
A sice děti.
„Blaisi, měli bychom si promluvit," poznamenala tiše Astorie při večeři. Do vánočního plesu zbýval pouhý týden a teď, když už věděli, že Draco pozval Hermionu, museli si pořádně promyslet další část plánu.
„Stalo se něco?" zeptal se opatrně Blaise a odložil příbor na talíř. Její prohlášení jej jaksi zaskočilo a nevěděl, co má očekávat.
„Ne, to ne, jde jen o to, že se blížíme ke konci. Draco jde s Hermionou na ples a my budeme muset jít s pravdou ven. Moment, na který jsem tak dlouho čekaly, máme na dosah ruky. Neměli bychom si promluvit o tom, kdy mu o nás řekneme?" vyjádřila své obavy. Tolik se těšila, až mu řeknou pravdu a nebudou se muset bát odhalení. Jenže teď, čím více k tomu momentu spěli, tím větší strach měla.
„Mohli bychom mu to říct po plese, ale osobně bych navrhoval, abychom ještě chvíli počkali. Uvidíme, jestli jí vezme na Manor na Narcissinu vánoční sešlost a můžeme mu to říct po Vánocích. Kdyby to nešlo dobře, nemusíme si tím aspoň kazit Vánoce," řekl skoro až diplomaticky Blaise, kterému se také příliš nechtělo s pravdou ven. Věděl, že to nakonec dopadne dobře, ale to nezabránilo malému hlásku v jeho hlavě, aby mu tvrdil opak.
„A opravdu chceme riskovat a čekat ještě déle?"
„Ten rozdíl v pár dnech už je teď jedno, Astorie. Navíc, určitě se tím trápíme zbytečně. Ano, jsi jeho bývalá žena, ale vaše manželství nikdy nebylo založeno na lásce. A všichni tři jsme přátelé, tak proč by na nás měl být naštvaný?" snažil se ji uklidnit, i když pravda byla, že se je snažil uklidnit oba. Polemizovat o tom mohli stále dokola, ale ve skutečnosti už s tím nic nadělat nemohli. Na začátku se mu rozhodli lhát, a to už teď nezmění.
„Já vím, jen už to asi chci mít za sebou, nehledě na to, jak moc mě to děsí," povzdechla si a napila se vody. Proč mu to prostě nemohli říct hned na začátku jejich vztahu?
„Taky mám strach, ale ať už to dopadne jakkoliv, nemyslím si, že bychom o něj přišli. Možná na nás bude naštvaný a chvíli nás nebude chtít vidět, ale naše přátelství je silné. Nakonec bude zase všechno v pořádku. Svým způsobem je to jako bych se s vámi přestal bavit já, když jste se vzali."
„Je to úplně něco jiného, ale oceňuji tvou snahu," řekla s menším úsměvem.
„Snaha se vždycky cení. A už si s tím netrap tu tvou krásnou hlavinku," uzavřel tuto diskuzi a vrátil se zpátky k jídlu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Ahoj, cizinče," pozdravila Ginny svou kamarádku, když se k ní konečně připojila na jejich domluvené kávě. Rudovláska byla překvapená, když jí Hermiona poslala dopis s pozváním na kávu. Ginny věděla, že má u Sv. Munga více směn, než normálně a že ve svém volném čase je zaneprázdněna jistým blonďákem, takže chápala, že na ni už čas nezbyl. Znala Hermionu velmi dobře, a tak nějak čekala, že jí dnes chce říct o ní a Dracovi a zrzka se nemohla dočkat až to všechno uslyší přímo od své kamarádky a ne jen z druhé ruky.
„Ach, Ginny, tolik se omlouvám, že jsem teď na vás neměla prakticky žádný čas," vydechla omluvně Hermiona a s vděčným úsměvem přijala kávu, kterou pro ni Ginny objednala.
„Ale vždyť se nic neděje, si tě jen tak dobírám," ujistila ji Ginny a pečlivě si ji prohlédla. Hnědovláska vypadala docela unaveně, ale i přesto z ní zářilo štěstí. Vypadala spokojeně jako už dlouho ne. Byl to dobrý pohled.
„V práci jsem teď více, než doma a začínám z toho trochu šílet, ale zase mám pak volno celou dobu prázdnin, takže to stojí za to. Už se na Rosie moc těším."
„To ti věřím. Hádám, že na ministerský ples letos opět nejdeš, co?" zeptala se, čímž jí dala perfektní příležitost povědět jí o tom, že tam půjde s Dracem.
„Vlastně ano," odpověděla prostě a dopřála si pořádný lok horké kávy, „je to tak trochu důvod, proč jsem se s tebou chtěla sejít."
„Hlavně mi neříkej, že ještě nemáš šaty," vyhrkla poděšeně Ginny, která moc dobře věděla, že její kamarádka už šaty má, ale musela to dobře uhrát, aby Hermiona nepojala žádné podezření.
„Neboj, šaty už mám. Spíš jsem tě chtěla obeznámit se situací mého doprovodu, abys pak nebyla překvapená," vysvětlila, ale dál nepokračovala.
„Doufám, že nechceš, abych hádala," zasmála se a doufala, že ji to trochu uvolní. Hermiona pořád všechno hrozně řešila a Ginny ji toho nemohla zbavit. Vždyť přece o nic nešlo.
„Víš, jak jsi v září prohodila něco o tom, že jsi mě viděla s Dracem?"
„Jistě, a ty jsi to tak krásně popřela," zazubila se na ni.
„Ano, no, ukázalo se, že jsi nakonec měla pravdu. Párkrát jsme na sebe narazili a pak se začali scházet a on mě pozval na ten ples a je to rande."
„Samozřejmě, že jsem měla pravdu! U Merlina, mám z tebe takovou radost," skoro až vyjekla radostně.
„Ono toho je ale trochu víc... Dost jsem nad tím poslední dny přemýšlela a došla jsem k závěru, že mi na něm opravdu hodně záleží. A to tak hodně, že ho nejspíš miluju. Vím, že si budeš myslet, že je to ukvapené, ale abych byla upřímná, vždycky jsem k němu nějaké slabé city přechovávala. Tedy, ne odjakživa, teprve až od dodatkového ročníku," vychrlila na ni snad na jeden nádech.
„Hermiono, ty mi to tady povídáš, jak kdyby to byla špatná věc, ale to není, ano? Je to moc dobrá věc a já jsem za tebe opravdu šťastná. A nemyslím si, že je to ukvapené, neboť o tvých citech moc dobře vím. Krom toho, Lily mi pověděla o těch příbězích, které jí vyprávíš. Pokud se nepletu, tak ten pan záhadný není nikdo jiný než Draco Malfoy."
„Ona ti o tom řekla?" zeptala se překvapeně Hermiona a cítila, jak se jí hrne červeň do tváře.
„Ovšem, ale to teď není důležité. Jen mi řekni všechno, začni od začátku," pobídla ji Ginny a Hermiona se chtě nechtě pustila do vypravování.
