Spousta Omluv

137 8 3
                                    

Bolí mě hlava. Vztala jsem kolem dvanácté hodiny odpoledne. Zase jsem přebrala. Nic si nepamatuji. A ten kluk vedle mě!? Já jsem u něj doma!!! Musím rychle pryč! Rychle jsem posbírala svoje věci a šla do vedlejší místnosti. Na papírek jsem napsala jen Promiň❤️. To srdce protože mě to mrzelo a odešla jsem. Za dveřma jsem se trochu upravila a dooblékla. Šla jsem do lékarny si koupit paralen. Příšerně mě bolela hlava. Došla jsem do mýho bytu. Lehla jsem si do postele a usla. Tak asi za dvě hodiny jsem vztala. Byla jsem vyspaná skoro do růžova. Koukla jsem se na telefon a hned mě přešel ten krásný pocit. Měla jsem tolik zmeškaných hovorů od jednoho čísla. Snad milión esmesek a všechny byly skoro identické:zavolej! Miluju tě! Proč si odešla? Tobě se to nelíbilo? Atd.. Trochu jsem se zděsila a zavola na to číslo. Z druhé strany se ozval něaký kluk. Neměla jsem tušení kdo to je! A bylo mi trapný se zeptat na jméno. Takže jsem si celou dobu povídala s někým koho jméno jsem vlastně ani neznala. Vyslechla jsem ho a omluvila jsem se s tím že mám přítele a tohle byl jen úlet, ale můj přítel to pochopí. Po tom co jsem mu to řekla tak to s rozechvělím hlasem rozloučil a típl to. Mrzelo mě to, ale oddechla jsem si. Podívala jsem se do kalendáře. Dneska je koncert Psycho Rhyma!! Koncert byl až od jedenácti v noci a tak jsem si šla udělat něco k jídlu a trochu poklidit byt. S jídlem jsem si šla sednout k televizi a začala jsem si vybírat na co budu koukat. Nakonec jsem si vybrala něakej novej seriál. Najedla jsem se a šla se upravit. Když jsem se podívala na telefon tak jsem nestíhala. Jako ještě jsem měla čas ale musím tam být tak o půl hodiny dřív. Protože tam bude velká fronta. A mě nebaví čekat.
Před klubem
Přišla jsem dřív a už je tady fronta asi deseti lidí. Teď budu čekat asi dvacet minut. Nudaa! Ale už nemůžu jít pryč. Za mnou je už hodně lidí.
Pouštěj dřív joo. Jsem na řadě a v tom vyjde Rhyme z poza rohu a chce jít hlavním vchodem. Ochranka mě odstrčí na stranu. Leknu se a odtáhnu se chtěla jsem pryč od bodyguardů a vtom do mě strčil Rhym spíš mě shodil na zem. Lekla jsem se. Byl u mě skrčnej a ptal se mě jestli jsem v poho. Pomalu jsem se zvedala a přitom jsem se omlouvala za to že jsem se mu připletla do cesty a on se omlouval mě za to samí. Asi jsem se zamilovala! Vzal mě za ramena a odprovodil mě do klubu. Posadila jsem se u baru. Objednala jsem si jedno mojito. Ten večer už jsem ho neviděla. Teda až na stagy. Ale to neni takový jako když je u vás skrčenej a omlouvá se a vy jemu. Ten večer jsem ho v klubu už neviděla, ale když jsem odcházela tak...

Asi Tě Miluju A Nebo Nenávidím - Psycho Rhyme - Fanfikce ❤️🖤Kde žijí příběhy. Začni objevovat