Asi Tě Miluju A Nebo Nenávidím - Psycho Rhyme - Fanfikce ❤️🖤

Po Koncertu

Asi bude zase vycházet hlavním chodem, protože tady není zadní vchod. Je to divný ale je to tak. Musím si dát pozor, aby mě zas nesrazil. Jdu ven dávám pozor a co se nestane skoro spadnu. Naštěstí jsem jen klopýtla. Jdu domu a jsem hrozně unavená. Uslyšela jsem za sebou zvuky. Radši jsem zrychlila. Bydlela jsem celkem blízko. Rychle jsem odmkla a vešla. Plácla jsem se na čelo a zaklela si. Ztratila jsem telefon. Zase oblíknu a jdu ven. Předpokládám, že jsem ho nechala někde v klubu a už ho asi nenajdu. Vyjdu z hlavních dveří. Vidím rhymovo bodyguardy jak čtou zvonky. Zeptám se jich co potřebují. Jeden z nich natáhl ruku a zeptal se to je tvůj telefon. Rychle jsem přikývla a vzala si ho. Viděla jsem rhyma. Koukal se na mě udiveným pohledem. To si ty ta kterou jsem shodil na zem. Bylo mi dost trapně ale přizanala sem že jsem to byla já. On odcházel obklopen bodyguardy a já šla v klidu domů.
Doma jsem si udělala čaj a šla jsem do pracovny. Otevřela js si počítač a napsal nové poznatky o Psycho rhymovi. Jo tohle je moje práce. Musím zjisti co dělá nelegálního a jinak než takhle se k němu nedostanu. Už to zkoušeli, ale nevyšlo to. Tak zkouším hrát fanynku. Má alibi snad na všechno. To jsou ti jeho bodyguardi. Jsou všude sním. Řekla bych, že v tom jedou taky. Ale ještě nevim v čem. Odejdu od počítače s tím že za dnešek jsem nic důležitýho nezjistila.
Ráno jsem se vzbudila a měla spoustu zmeškaných hovorů a zpoustu zpráv. Od něakýho číslo který jsem neznala, ale bylo uloženo v telefonu jako: Hádej kdo. Udivila jsem se a začala si číst ty sms. Ani jedna nebyla totožná, ale skoro všechny obsahovaly něakou adresu a čas na konci byl datum. Dneska je první schůzka v osm večer u něakýho Lídlu. Připravila jsem se a v půl jsem vyšla z bytu.
Cestou jsem potkala jednoho z těch bodyguardů. Naštěstí si mě nevšiml. Došla jsem k tomu Lídlu a tam už čekal něakej chlápek. Nešla jsem za ním. Sedla jsem si na lavičku. Docela daleko od něj. V tašce jsem hledala nůž pro jistotu. Chvíli jsem tam seděla a najednou přiběhla něaká ženská a šla k tomu chlápkovi. Chvíly si povídali. Objali se a odešli asi na ní čekal, aby šli spolu do kina třeba.
Čekala jsem dalších deset minut. Konečně někdo přišel. Sedl si vedle mě a zeptal se to si ty. Nevěděla jsem co mam říct, ale přesto jsem řekla jo jsem to já, ale z jakýho pohledu se to vezme. Člověk vedle mě se udivil a vzal mě za ruku. Nevěděla jsem kam to jdeme, ale šla jsem s ním. Naproti nám se zjevil rhyme vzala jsem ho za ruku a začala křičet ať mě zachrání. Vytrhl svou ruku. Pomalu se otočil a vzal mě za rameno. Sakra teď se z toho asi nevyvlíknu. Co teď. Mám se zkusit prát. To asi nevyjde oni jsou dva a já sama. Zašli jsme do temné uličky. Opřel mě o zeď a já byla mezi jeho rukama. Rhyme šel pryč nebo spíš otevřel dveře a prohlásil až s ní budeš hotovej tak přijď. Snažila jsem se uklidnit, ale jak to mam sakra udělat. Nevim co semnou chce dělat. Chce mě znásilnit nebo zabít. Svou hlavu začal přibližovat té mé. Sakra co mam dělat. Mám nápad uplatim ho. Jo to je nejlepší  nápad co mě zatim napadl. No bodnout ho nemůžu a taky ho nemůžu kopnout do koulí. Protože by po mě jinak šli.
Začne mě líbat. Pomalu a docela něžně začnu taky. Svou rukou mu zajedu pod bundu a přitáhnu si ho blíž. Jeho ruce povolí a už nejsou kolem mě ale na mě. Jednou rukou mě objímá zatím co druhou mi rozepíná kalhoty. Trochu se leknu a přestanu ho líbat. Do ucha mu zašeptám nepůjdeme ke mně. Smutně mi odvětí nemůžu mám nařízení. Odstrčím ho a zeptam se ho jáký má sakra nařízení. Pokusí se mě znovu líbat, ale já nechci. A pak si uvědomím vždyť musím zjitit co dělá rhyme. Začne mluvit o tom jaký má nařízení. Je to prostý musí mě zabít. Už zjistil, že po něm jdu. Začne vytahovat pistoli a namíří jí na mě. Co mám dělat celá se klepu u zdi a on nelítostně kouká do mích vyděšených očí. Rozrazí se dveře do kterých vešel rhyme. Pochválil ho a zanovu zašel dovnitř. Už se připravuje na to aby zmáčkl spoušť. Uděláto neudělá. Teď už je zcela odhodlaný a dává prst na spušť. A pak se to stalo....