Já nezapomínám

Kapitola 4.

Už uběhlo pár týdnů od smrti Azana. Všichni jsou ještě otřesení. Neví, kdo to udělal a ani nechápou proč. Azan byl oblíbený. Já jsem outsider. Moje sestra Tália se pomalu, ale jistě stávala královnou akademie po boku Ryana. Musím to tu trochu oživit. Jenomže pokud teď budu chtít někoho zabít, budu muset být velmi opatrná. Azan byl opravdu oblíbený a teď si všichni dávají dobrý pozor. No nic. Musím jít do školy a tam si někoho vyberu. Je mi opravdu jedno koho zabiju a jak ho zabiju. Prostě to udělám. Posledně jsem se zaměřila na Ryana, abych mu způsobila bolest. Možná je čas se zaměřit na Tálii a její sprosté kámošky. ,,Hele, tu je naše vražedkyně,
o které Ryan a Tálie stále tvrdí, že je nevinná." Podkopla mě. Tlumeně jsem zavrčela, zatímco jsem se zdvihala ze země. Crystal je Táliina kámoška a donedávna byla i přítelkyně Azana. Jenomže ten už "bohužel" není mezi námi. ,,Nikdy nikoho nepodceňuj, Crystal. To, že jsi byla Azanovou přítelkyní ještě neznamená, že budeš nadále vládnout škole." ,,Co o tom ty můžeš vědět?! Jsi nic, Jsi obyčejná nuůa. Nechápu, jak si si vůbec našla Eiu a Kirana. Jsi obyčejný netvor!" Bez rozmyšlení jsem jí jednu vrazila pod bradu. Spadla na bok. Toto mohla být moje šance. Chtěla jsem se přeměnit na Deathclawa a skočit na ni. Jenomže mě stihl chytit Kiran. Z ředitelny akorát vyšel Matty spolu s ředitelkou. Zašklebil se na mě a odešel. ,,Noro, okamžitě do ředitelny!" Hrdě jsem zvedla hlavu a následovala ji. Sedla jsem si na stoličku a čekala jsem. ,,Noro, mám pro tebe špatné zprávy." ,,Horší než to, že jsem se nechala vyprovokovat od Crystal, to nebude." ,,Ale bude." Zpozorněla jsem. Tušila jsem, že se stane něco zlého. Doufám jen, že mě nikdo při té vraždě neviděl. ,,Říká se mi to velmi těžko, ale určitě si musela vidět Mattyho, jak odsud odcházel." ,,Noo, potkala jsem ho." ,,Byl mi oznámit, že dokud nenajdou Azanova vraha, ty budeš muset zůstat mimo akademii. Vyloučil tě z ní až do odvolání." ,,To nemůže!" ,,Bohužel může. Nějakým zázrakem mu to schválila celá rada. Je mi to opravdu líto, Noro. Jestli je tu něco, co pro tebe můžu udělat já, nebo někdo z učitelského sboru.." ,,Děkuji, vážím si vaší pomoci, ale toto budu muset zvládnout sama." ,,Je mi to velmi líto." ,,To nemusí." Usmála jsem se a odešla jsem. Zamířila jsem přímo ke svojí skříňce. ,,Podívejme se, někoho asi vyrazili ze školy." Smála se Crystal a shodila mi věci na zem. ,,Co se tu děje?" Akorát přiběhla Eia s Kiranem a z druhé strany Tália s Ryanem. ,,Matty mě nechal vyloučit ze školy." ,,Jdeme s tebou!" ,,Ne! Teď chci být sama." Sebrala jsem si všechny věci. Šla jsem po chodbách a každý se na mě díval. Někteří lítostivě, jiní zase nenávistně. Procházela jsem okolo Crystal a její pochybné partičky. ,,Dnes večer budu v Lijánovém lese. Chci být sama." Ušklíbla jsem se a odešla jsem do mojí skrýše. Na postel jsem rozložila všechny věci. Našla jsem i starou fotku mě a mých rodičů. Byla na ní i malá Tália. V očích se mi zaleskly slzy. Všichni jsme byli na té fotce tak šťastní. To mi potvrdilo moje rozhodnutí. Musím to udělat. Začalo se stmívat. Oblékla jsem si černé upnuté legíny a tílko. Na nohavice jsem si připnula vrhací nože, dýku, lovecký nůž a z jednoho šípu jsem odlomila hrot. Na vrch jsem si dala černou koženku a vyrazila jsem. Šla jsem přes Lijánový les. Přeměnila jsem se na Deathclawa. Velmi rychle jsem zachytila její pach. Mířila k Azanovému nejoblíbenějšímu místu. Je to to místo, kde jsem ho zabila. Opatrně vylezla na strom a usadila se v síti, kde spával Azan. Potichu jsem vylezla na strom. ,,Je krásná noc, že?" Trhla sebou. Nečekala, že tu nebude sama. ,,Ano, to je." ,,Škoda, že je tvoje poslední." Začala jsem se smát a shodila jsem ji dole. Přeměnila se na koně. já jsem jí v podobě Deathclawa skočila rovnou na záda a zaťala do ní drápy. Snažila se mě shodit, ale nešlo to. Seskočila jsem a vrhla po ní nože. Zapíchli se jí do noh. Jenomže ji to neodradilo. Od strachu a bolesti se proti mě rozeběhla. Chystala se mě kopnout. Vyskočila jsem a zabodla jí nůž do stehna. Potvora zachytila mou nohu kopytem. roztrhla mi kůži a po noze mi začala stékat teplá krev. Crystal byla vyčerpaná a vystrašená. Rozeběhla se proti mně. Zabodla jsem jí hrot z šípu rovnou do čela. Krev jí začala stékat po tváři rovnou do očí. Oslepilo ji to a začala kopat nohama do stran. Zasáhla mě do břicha. Pomalu jsem se postavila a chytila jsem se za krvácející břicho. Bylo to hluboké. Budu si to muset doma zašít. Stlačila jsem si to a vrazila do Crystaliina boku. Spadla a zůstala ležet. Vytáhla jsem nůž z jejího stehna a zabodla jí ho do spodní části břicha. Začala jsem tahat a rozřezala jsem jí celé břicho. Crystal jen unaveně ležela. Nedokázala se pohnout. Pochopila, že jí už nic nepomůže. Začala jsem řezat nejdřív střeva a potom i žaludek a plíce. Neodolala jsem ani podřezání krku. ,,Pozdravuj ode mě Azana v pekle, ty mrcho." Jemně jsem přitlačila dráp a potáhla. Crystal začala lapat po dechu. Dusila se vlastní krví a šťávami. Ještě jsem do ní párkrát vrazila nůž. Když bylo po všem, vytáhla jsem z ní všechny zbraně a odešla jsem do svojí skrýše. Ukryla jsem je v tajné skrýši pod podlahou a šla se umýt do jezera. Moje rány stále krvácely. Vrátila jsem se a zašila je. Pak jsem si lehla a usnula. Když jsem se probudila, bylo mi hrozně zle. Z mých ran stále tekla krev. Napsala jsem SMS Eii a Kiranovi. Víc si nepamatuju. Omdlela jsem.

Ahojky, tady máte přeloženou kapitolu :D. Zítra bych měla stihnout napsat kapitolu sem a k Smrtí opředená. Tuto kapitolu napsala ModraHviezda. Určitě se podívejte i na její druhý příběh Já a on??? Nikdy!!!. Je to vážně dobrý příběh 😉.
Tak ahoj příště...

VikisekCZ