já a učitel

jezdit jako kovboj

Peter
Byl to komplex budov které jsem znal jen z vyprávění nebo ze školy. Nevím jestli to názvu správně když řeknu že to byla jízdárna. Ale chápeme se, byly tam stáje a dráha a pár menších budov mě neznámého účelu. Tony si to jako vždy vzpřímeně rázoval čelem k svému cíli. Už z dálky mával na postaršího může který ho evidentně na tu dálku a na svůj věk poznal dost dobře a rychle snažil jsem ses Tonym držet krok a tak jsem občas trochu popoběhl, když jsme byly dostatečně blýzko tak si s tím chlapem chvíli povídal... například o tom co tu Tony dělá a jak se mu daří v práci. To jsem Jakš takš ignoroval až do té doby než jsem uslyšel tu větu která mě donutila se trochu zamračit. ,, To je nějaký tvůj nový domácí mazlíček Tony ?"  Trochu mě to urazilo tak jsem po tonym hodil vražedný pohled aby něco udělal. ,, Ne... To je můj přítel " a tak jako vážně 😑. To mu to musel prostě říct ?! Začal jsem se červenat ale zároveň jsem byl uražený. ,, V tom případě tě rád poznávám " usmál se a podal mi ruku. Ruku jsem mu taky podal ale zrak jsem měl sklopený k zemi. ,, Je to trochu stydlivka " ,, ah... Chápu " no a co tak jsem stydlivější povahy ,, připomíná mi tebe " Tony se na něj podíval a já taky ,, mě ?" ,, Jeho ?" Řekli jsme oba současně
,, koho jiného,  ty si byl taky bělovlasý stydlivka " tak to bych do Tonyho nikdy neřekl. ,, Můžeme si na chvíli půjčit princeznu ?" ,, Ale proč by ne "    vydali jsme se směrem stáje. Otevřel je a tam byla spousta koní. Zaujal mě obzvláště jeden menší kůň... a až později mi byli řečeno že to není malý kůň ale poník. Zavedl nás k jednomu takovému... Střednímu koni. Měl karamelovou barvu a bílou hřívu i ocas. ( Teď mě ně prosím omluvte nejsem si jistý jestli se tomu říká ocas nebo ne) byl krásný a mě lákalo si ho vzít domů. ,, Pohlaď si jí "  ani jsem nečekal a už jsem jí hladil.

Malý časový posun, momentální čas: 18:29

Už jsme doma a jak nejspíš většině z vás již došlo tak mě vzal Tony na projížďku na koni. Měl jsem trochu strach ale nekonec to bylo fajn. Seděl jsem na verandě a přemýšlel jsem nad tím co bude k večeři. Z ničeho nic vešel na verandu i Tony. ,, Co bys rád k večeři " chvíli jsem přemýšlel ale potom mě něco napadlo ,, umíš udělat krupicovou kaši ? ,, Umím " ,, tak tu prosím " usmál jsem se na něj a pozoroval ho jak odešel do kuchyně.
A co teď... Začal jsem hladit bouři co ležela vedle mě. Podívala se na mě a olízla mi tvář, potom jen položila hlavu na moje stehno a spokojeně odpočívala. Po chvilce nicnedělání mi byl naservírován talíř s krupicovou kaší na kterou jsem se okamžitě vrhl. Ale jen co jsem strčil do pusy první lžící tak jsem toho litoval ,, Au ! " Spálil jsem si jazyk... ,, Hold musíš foukat nedočkavče " od té doby jsem radši foukal. Dojedl jsem a vyrazil za Tonym na verandu. Už byla tma a příjemný chládek. Tony tam seděl a já dostal další nápad.

Slovo autora: ahoj všichni co tohle pořád čtete. Omlouvám se že jsem nějakou dobu nevydal žádnou kapitolu. A chtěl jsem se všech zeptat jestli chcete další díl intimnější nebo ne a pokud ano tak z jakého pohledu bych to měl psát jestli z pohledu Petra nebo Tonyho. Také chci dodat že jsem velmi rád když někdo napíše komentář a je to jedna z věcí co mě tu povzbuzují k psaní dalších kapitol. Tak zatím ahoj 👋🏻