já a učitel

neprovokuj

Schital jsem to polštářem do obličeje a jak jsem to nečekal tak jsem si z toho sedl na zadek a batohem jsem si narazil ocásek.  ,,Jé ty si ten Tonyho boyfriend že jo "  ,, hele... neprovokuj
mě " ,, takže si to ty , co ? " Začal se mi trochu smát a já se urazil. Už jsem se chtěl sebrat a jít za Julijí. Ale najednou přišla Julie ,, hele kluci nechám vás tu chvíli samotný "  nechci tady být sám s tím provokatérem. ,, A kam pojedeš ?? "  ,, No ... Tony má ... "
,, Co ?! " ,, Menší problém "  co to řekla Tony má problém ?? ,, A
jaký ??? " ,, To je teď jedno , už musím " ,, a...ale "l zavřela za sebou dveře. Slyšel jsem jak odjela a začal jsem pofňukávat. Co když se mu něco stalo nebo má problém nebo ještě hůř něco si udělal. Co když už ho neuvidím. Moje fňukání se pomalu změnilo na pláč sice potichý ale pronikavý. ,, Nevěděl jsem že ho máž až tak rád ... Neměj strach stopro bude v pohodě " ,, a...a..ale c..co kd..dyž ne ?"
,, Ale bude neboj... Pojď ke mě " šel jsem k němu i když jsem nevěděl co chce. Objal mě ... ,, Nemusíš mít strach. Jak se vlastně jmenuješ kotě ? " ,, Peter a neříkej mi kotě !!!" ,, No jo já zapoměl tak ti může říkat jenom Tony "  už mě zase provokuje... On je snad wiliemův příbuznej. Stiskl jsem ho ještě pevněji protože jsem začal mít ještě větší strach o Tonyho. Znovu jsem se rozbrečel a v jeho obětí mu zmáčel rameno slzama. ,, Ty ho máš opravdu hodně rád co..." ,, Jo..." ,, Možná víc než rád že??" ,, ... Nechci se o tomhle bavit" ,, máš z toho strach ... Že ?" ,, ...jo " ,, máš to těžké že co " ,, ano ...ale i přesto... Tonyho miluju"

Ahoj zase kratší kapitola ale snad vám to nevadí. Chtěl bych se vám omluvit za mojí příšernou gramatiku. Jak už jsem totiž jednou říkal tak si z češtinou moc nesednu. zatím ahoj