„Aha,” Přikývl mladík. „A někdy takhle navečír? Jsi tu tak na jednu hodinu, někdy i víc. Mohli bychom někam letět, odpoledne stejně nemůže. Proto jsme taky předtím letěli hned z rána a vraceli se až pozdě večer.”
„To bychom mohli.” Přikývla.
„Tak zítra, když budeš mít čas. Hned jak přijdeš, tak vyrazíme. Moc daleko se ale proletět nebudeme moct, bude záležet na tom, kolik budeš mít času.”
„A co když spadnu?” odkašlala si, „Když poletíme vysoko.”
A mladík se rozesmál. „Neboj se, nespadneš. Mám něco jako uzdu pro koně, ale bude ji mít okolo krku a té se budeš držet.”
ČTEŠ
Dragon ✓
Fantasi/drabble/ Při pohledu do jeho očích jsem ho nedokázala odsoudit k smrti, tak jsem ho schovala do bezpečí. Ač se objevil mladík, jehož úkolem bylo dostat do do bezpečí, nedokázala jsem ho opustit, přestože jsem musela. ---------- Obálku vytvořila: @p...
