Došly až ke kraji útesu a zadívala se dolů.
„Proč jsme tady? Co tady děláme?”
„Jsi doopravdy ochotna si ho vzít? Doopravdy ho tak moc miluješ?” zašeptala.
„Ano. Chci s ním být a někdy třeba vychovávat naše děti. Ale zároveň... Já nedokážu opustit mou rodinu. Myslela jsem si, že to dokáži, ale teď už ne.”
„Ano, to je mi jasné.” Podívala se do země a o chvíli později z kapsy kabátu vyndala malou lahvičku plnou zlatavé tekutiny.
„Napij se předtím, než půjdeš spát, má drahá,” usmála se na ni. „A buď už konečně šťastná.” A zmizela jako pára nad hrncem.
![](https://img.wattpad.com/cover/155979679-288-k177445.jpg)
ČTEŠ
Dragon ✓
Fantasy/drabble/ Při pohledu do jeho očích jsem ho nedokázala odsoudit k smrti, tak jsem ho schovala do bezpečí. Ač se objevil mladík, jehož úkolem bylo dostat do do bezpečí, nedokázala jsem ho opustit, přestože jsem musela. ---------- Obálku vytvořila: @p...