„Tak pojď se mnou,” zvedla se a nabídla dívce ruku.
Přijmula její ruku a společně se vydaly ven z jeskyně a pak hlouběji do lesa.
Nedívala se na cestu, nevnímala, kam jdou. Protože to nepotřebovala vědět.
„Odpovíte prosím na mou otázku?” zeptala se nervózně.
„Času dost, děvče,” zamumlala žena. „Času je ještě dost, nekrať si ho předčasně. Není to zdravé a ani správné. Užívej si chladný vzduch lesa, protože je tu strašně krásně. To ticho se dá nalézt snad už jen v lese anebo na opuštěných místech.” Usmála se na ni.
„To ano, je tu strašně příjemně,” přikývla na souhlas.
ČTEŠ
Dragon ✓
Fantasy/drabble/ Při pohledu do jeho očích jsem ho nedokázala odsoudit k smrti, tak jsem ho schovala do bezpečí. Ač se objevil mladík, jehož úkolem bylo dostat do do bezpečí, nedokázala jsem ho opustit, přestože jsem musela. ---------- Obálku vytvořila: @p...
