Deník

Idk

Bolest

Pronikala do každé části mého těla.

Do krvi. Do každé mé buňky. Jako jed.

Ovlivnila moje rozhodování, moje myšlení.

Zavrtala se do me duši, do mého srdce.

Pomalu mě rozežírala zevnitř, mučila mě.

I Když toho utrpení v mém existování bylo až dost, ale ne pro ní.

***
Bolest.. Co je vůbec bolest?

Zažily jste někdy bolest?

Nemůžete si ani představit co je to bolest, to ja sem ji poznala v plné síle.

Dokáže vás změnit, navždy.

Dokáže vás dostat na koleny, zničit vás, podrobit si pro sebe.

Změnila mě... Od základu.

Stálá jsem se její loutkou.

Hrála si se mnou jak chtěla, zneužívála me srdce plné bolestí, nenávisti, smutku, žárlivosti.

Zneužívala ho proti MNĚ!

***
Může ji něco překonat? Porazit?

Ne

***
Nebo že by ... láska?

Jo láska.. ta dokáže věci...

Zažijete tolik krásných chvil, přinese štěstí do vašeho života, hned se vše změní k lepšímu.

Láska je krásný slovo, krásný pocit.

Najdete si spřízněnou duši, nebudete ji nikdy chtít ztrátit.

Budete chtít až do poslední chvíli ochutnávat rty jen jednoho člověka, líbat je jemně a vášnivě.

Srdce si už nebude chtít nechavat jen pro sebe.

Dá vám naději do života, stanete se tak neviny a závislí na ni, odzbrojí vas.

Duši si zaprodate lásce jen jedinou větou, větou která s vámi zatočí a omámí.

Jen dvě slova a bezhlavě se řítíte do propasti.

"Miluju te. "

Chyba, kterou si ani neuvědomíte dokud nebude pozdě.

***
Stoji ta chvilka lásky, vášně, nepřekonatelného štěstí a radosti za to?

Stojí to za to, aby jste se pak zhroutili se zlomeným srdcem?

Záleží už na životě?

Dá se vůbec žít se zlomeným srdcem, rozštěpeným na kousíčky?

Zatím co se hroutite na dno sil, na dno možnosti, na dno a bez naději na návrat.

Je to jako tunel se světlem na konci, akorát vy spadnete do propasti a nikdy už neuvidíte světlo.

To je osud.

Osud zničeného srdce.

***

Prázdnou rozbitou schránku teď plní jed.

Jed který je mi tak známý.

Jed který mě naplnil celou.

Zahalil mě do tmy, zakryl mi oči a rozhodoval za mě.

Násilím svázal prázdnou schránku, která si předtím říkala milující srdce.

Svázal ji svýma řetězí, a připoutal ji.

Připoutal na dno propasti, aby neviděla svetlo.

Světlo již dávalo naději.

Naději na lásku...