Zrádce,Uprchlice,Královna

-4-

Neon s Megarou se nepozorovaně dostaly z přístaviště spletitým podzemím města. Mág, který se stal jejich zajatce, nečinil žádné problém a v poklidu kráčel v závěsu za nimi.

„ Co jste udělali vůbec s posádkou?" začal se zajímat mladík.

„ Už jsem se začínala bát, že cesta bude nudná." poznamenala Neon a podívala se na Megaru. Ta škubla pouty a mladý mág skoro ztratil rovnováhu.

„ Trošičku jsme je nechali zaměstnat. Teď se zeptám já... Proč si nebránil svého tatík..." Neon nestačila svou otázku doříct. Byli už přesně pod domem. Poznali to díky Karonovy, který stál uprostřed chodby společně s Mexem a Valeriou.

„ Musím uznat, že jsem čekal, že přijdete více potlučené." řekl uznale Karon.

„ Špatná doba na příjezd do města." zasmála se Megara a skopla mladého mága na kolena před Karona. „ Úplněk je silnější než se může zdát, že?" Karon vzal do dlaně mágův obličej a podíval se mu do tváře. Následně mu uštědřil silnou ránu pěstí.

„ Řekni mi pravý důvod, proč jste přijelo do města právě dnes, když Belfair moc dobře tušil, že toto město je v mém vlivu." zeptal se Karon. Mág mlčel.

„ Vybral sis sám chlapče. Valerio, je jen tvůj. Mex se k tobě jistě rád přidá." usmál se ďábelsky na míšenku a svého bratra. Valeria přebrala pouta od Megary a společně s Mexem zmizeli do sklepení domu.

„ Co s ním hodláš dělat?" zajímala se Neon.

„ Neříkej mi hlavně, že ti ho je líto." zasmál se naoko uraženě Karon. „ To ani zdaleka." odpověděla chladně Neon a vstoupila do sklepa.

Megara ji chtěla následovat, avšak Karon ji zastavil. „ Jak si vedla?" zeptal se tichým hlasem.

„ Zlomila jednomu mágovi ruce. Přinutila jej zrušit kouzlo, kterým mě odstavil a následně využila síly úplňku." odpověděla suše Megara.

„ Pozoruhodné. Padej." vyjel po blondýnce Karon a ta v mžiku zmizela.

„ Že by se mi přeci povedlo z ní stvořit dokonalý nástroj smrti?" zeptal se uznale sám sebe.

Neon vyčerpaně padla na kanape v obývacím pokoji. Byla zde ještě Shaaran a Victor. Kupec, který se zde čas od času objevil, aby podal Karonovi zprávu a stavu jeho obchodů a také, kdo si žádá služeb jeho vražedkyň.

Victor zrovna vyprávěl Shaaran nějakou zábavnou historku a ta se jí s chutí zasmála.

Jakmile oba zaregistrovali elfčinu přítomnost. Shaaran se jí ihned vrhla kolem krku. „ Bála jsem se o tebe. Jakmile se do toho zapletly stráže. Museli jsme zmizet. Neměla jsem o tobě žádné zprávy. Jsem tak ráda, že jsi v pořádku." přitiskla se k Neon Shaaran víc, až skoro svou přítelkyni přidusila. „ Bylo to náročné." řekla prostě Neon vyčerpaným hlasem.

„ Dnes tě asi nedostaneme nikam ven, že?" zajímala se Shaaran s náznakem naděje v očích.

„ Dnes ne. Příště už určitě půjdu. Teď se chci najíst a jít spát." ujistila jí Neon a jakmile ji Shaaran propustila ze sevření. Zmizela hnědovlasá elfka v kuchyni.

„ Nevím proč, ale od prvního dne mi Neon přišla povědomá." zamyslel se Victor.

„ Jako bych její tvář viděl v jednom městě." dopověděl.

„ To asi těžko. Karon ji našel uprostřed Noční pouště. Vykázal ji tam její otec, když si odmítla vzít jistého muže. Je z prosté rodiny." vymluvila mu jeho domněnky Shaaran a posadila se zpět do křesla a navázala na téma, o kterém hovořili, že se zde objevila Neon.

Po příchodu z kuchyně se Neon zhroutila do měkkých peřin a usnula. Spánek byl však neklidný a vše vyvrcholilo jedním snem...

Stála na břehu jezera. Byl úsvit a paprsky sluncí ozařovali jakési nádherné město. Majestátné a dech beroucí,nic co by připomínalo Ashaj... Vidina se nato změnila. Ocitla se v bohatě zdobené komnatě. Byla tam kolíbka a uvnitř leželo malinké děvčátko....

Teď už se Neon ale skutečně probudila a zrychleně dýchala. Studené kapky potu jí stékaly po čele.

Dívka usoudila, že by nebylo moudré jít znovu spát a tak se potichu vyplížila ze svého pokoje, jen v tenké černé košili, která ji sahala těsně pod zadek.

Měsíční světlo osvětlovalo chodbu skrze okna a tak mohla elfka bez problémů sestoupit do přízemí domu.

V obývacím pokoji svítila svíčka. Její plamínek zběsile tančil a s upřeným pohledem na něj hleděl Karon.

Neon se neobtěžovala optáním, zda může vstoupit a posadila se na pohovku naproti něho.

„ Nepřeháníš to s tím pitím trochu?" zeptala se starostlivěji než měla v plánu.

„ Co tě to zajímá, drahoušku. Problém, který mám je ten parchant dole ve sklepě." poznamenal Karon a napil se z lahve drahého rumu. Neon se přes stůl naklonila a flašku mu vytrhla z ruky.

„ Co to kurva děláš?" vyjel po ní. Neon však napila a dvě velkými loky vypila obsah drahého rumu.

„ Kde je ten odhodlaný, krvežíznivý muž, který mě dostal ze všech sraček, co mi dal život do cesta?" zeptala se ho. „ Teď je z něj jen ochlasta." dořekla a tím donutila Karona k činu, kterého by za střízliva možná litoval.

Popadl Neon za ramena a strhl ji rychlím, zkušeným chvatem pod sebe na měkké polštáře pohovky.

„ Takto se mnou už nikdy nemluv? Rozumíme si?" zašeptal těsně na jejím obličejem a jejich dech se smísil v jeden.

Karon využil své pozice a přejel Neon jednou rukou po stehně nahoru. Druhou si přitáhl její hlavu v dlouhém polibku. Neon ho nesouhlasně kousla do rtu a ve svých ústech ucítila železitou chuť jeho krve. Karon ucukl a tak uvolnil i elfku pod sebou.

Neon se zvedla, ale neodešla. Usadila se naproti něj znovu.

„ Co bylo v tom dopise, který měla Marion u sebe?" zeptala se.

„ Nejsi teď v okamžiku, aby si mohla pokládat otázky." zavrčel Karon,

„ A ty nejsi ve stavu, aby si mi mohl něco udělat. Tak dělej, mluv." obrátila oči v sloup elfka.

„ Náš milovaný hrabě Gustav začíná mít podezření, že porušuji naši dohodu, že svou činnost s vrahy ukončím a nechám si jen nevěstinec, který samo sebou také čas od času navštíví." začal a zvedl se z pohovky. Došel k vitríně a vytáhl z ní novou láhev rumu.

„ Mluv dál. To není určitě vše, co tam bylo." řekla již poněkud znuděným hlasem a přehodila si nohu přes nohu.

Karon tedy pokračoval: „ Najal si tedy Marion, aby moje nejvýdělečnější děvky zajala a nechala odvést na východ. Hodlá mě zruinovat. Neuvědomuje si však, že já mám teď dvě esa v rukávu." podíval se na Neon upřeným pohledem.

„ Tebe a toho ve sklepě."

Neon tento fakt poněkud zarazil. „ Jak jako mě?" zeptala se nedůvěřivým hlasem.

„ Megara mi řekla o tvých činech na lodi. Dokázal jsem z tebe vskutku vycvičit dokonalý stroj na zabíjení. A ten mladý mág... Zlomím ho a přinutím ho stát se mým otrokem. Není k tomu daleko. Valeria a Mex odvedli dnes večer vynikající práci a budou v ní pokračovat následujících několik týdnů. Přesněji do slunovratu. V ten den plánuji odhalit městu svou pravou tvář." vylíčil Karon Neon své plány.

„ Gustav a ti zbylí dva mágové budou skákat, tak jak já písknu, jen aby zachránili svého druha. Město bude mé." rozhodil rukama a podíval se někam z okna ven. Na temnou a tichou ulici.

„ Jdu si lehnout. Měla by si jít také. Ovšem jestli by jsi chtěla... má postel je dnes večer volná." řekl a přiměl své ztěžklé nohy k pohybu směrem k ložnici.

Neon nad jeho chování zakroutila hlavou a zapřemýšlela se nad jeho slovy. Vše si chtěla v poklidu přehrát znovu. Slovo od slova.

A právě temnota noci na to byla ideální.