Pokračování: My Major Jasper Whitlock
Katherine si nikdy nemyslela že by se zamilovala do upíra.
Ne protože se jich bála nebo je považovala za monstra, ale protože až do nedávná nevěděla o existenci upírů. O vlkodlacích věděla, ale ne moc.
Ale stal...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Víš, že jsi ten nejlepší přítel?"
-_/-_{°<❣️>°}_-\_-
Byl to téměř rok, kdy byla dvojčata ve svém rodném městě. A všechno se zdálo téměř perfektní, dvě sestry byly šťastné. Obzvlášť díky dvoum upírům, kteří jim dovolili zůstat v jejich životech, přestože byli tak odlišní.
Hlavně Katherine nemohla být šťastnější.
Byla obklopena skvělými přáteli, měla skvělou sestru a otce a hlavně toho nejlepšího přítele, kterého si mohla přát.
Katherine ráno probudilo hlasitě klepání na dveře. Pomalu otevřela oči a dívala se, jak její otec vchází do pokoje.
„Všechno nejlepší, moje malá holčičko." Usmál se a Katherine naštvaně zasténala. „Tati, už nejsem malá." ,,Pořád měříš 1,64 metrů." Škádlil. „Tati!" Vykřikla uraženě, než se podívala na dárek v jeho rukou. „Řekli jsme si žádné dárky." Řekla Katherine a posadila se.
„To říkáš vždy a přesto máš nakonec z dárků ohromnou radost." „Kdo by neměl, kdyby dostal tak úžasné dárky?" Zeptala se a zasmála.
Charlie se postavil vedle Katherininé postele a podal jí jednu malou krabičku a obdelníkovou tlustou věc, která byla zabalená do béžového balícího papíru.
Katherine nejdříve vzala malou krabičku, která nebyla zabalená, byla na ní jen mašle. Když ji otevřela, její oči se rozšířily a byly plné radosti.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Pane bože, tati! To je úžasný." ,,Já říkal, že z toho budeš mít radost." ,,Aby taky ne. Vždyť je to úžasný dárek." Řekla nadšeně. ,,No. Teď ten druhý."
Katherine roztrhala krásný balící papír a odhalila fotoalbum.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
