neznámý

XX.

Za týden jsem jela opravdu do česka pro své věci a dát výpoveď v práci. S Hankou jsem se nechtěla loučit pouze jsme si slíbili, že se budem jezdit navštěvovat takže jsme se nechtěli loučit. Prošla jsme si ještě naposled Pardubice a v tom jsem zahlédla Dominika s nějakou holkou. Došlo mi, že on je šťastný pouze takhle, není na vztahy. Nechtěla jsme aby mě zahlédl a tak jsem radši utekla.

Po příjezdu do Itálie mohl začít můj život znovu...

Po měsíci v Itálii jsem měla práci, kamárády tedy spoustu kamarádů a dokonce i přítele. Přítelem byl můj kamarád, který mě zachránil a nechal u sebe. Ale stále jsem každou noc usínala s myšlenkou, že Dominika už nikdy neuvidím, nikdy spolu nedokončime to co jsme začli. Moc mi chyběl každou noc i den jsem na něj myslela. Otázkou bylo jestli i on na mě myslel?