Školní výlet/ ERERI

4

Když konečně došel Armin do pokoje tak mi to nedalo a musel jsem začít. ,,Teda ten tvůj Levi je fakt úchyl, on mě normálně plácl přes zadek.!" Řekl jsem mu a on se začal smát. ,,Ty jo Levi. Ty fakt válíš." Smál se. ,,To není vtipný, to je můj zadek!" Řekl jsem. ,,Jo Erene mám ti říct že budeme večeřet na střeše." Řekl. ,,Jo super." Řekl jsem.

Awww. On byl tak sladkej. Myslím že dnes budu večeřet na střeše. Uslyším zaklepání. ,,No?" Zeptám se. ,,Ahoj Levi. To jsem já Erwin, můžu dovnitř?" Zeptá se. ,,Jo jasně pojď." Řeknu. ,,Tak co chceš?" Zeptám se. ,,Mám tu složku s tím tvým miláčkem." Řekl. ,,Naval."

Erenek je teda z Tokija jo? A za chvíli se bude stěhovat ke mě do vesnice. Super, aspoň ho budu mít na očích. ,,Už bych mohl jít na tu večeři." Řekl jsem. Vzal jsem si oblek a šel pro Erwina.

Jsme na střeše a za chvilku nám donesou jíslo. ,,Prosím, prosím, prosím ať tady není." Opakuju furt dokola. ,,Emm Erene? Jsi v pohodě?" Zeptá se Armin. ,,Ech? J-jo jsně." Řeknu nervózně když v tom mě někdo pohladí po hlavě. Prudce se otočím a vidím Leviho jak jde s tím blonďákem a usmívají se od ucha k uchu.

Když dojím tak mi Armin oznámil že už půjde. Já nic nenamítal ale chtěl jsem zůstat ještě tady. Uslyšel jsem jak si vedle mě někdo sedl. ,,Co tak najednou Armine já myslel že-" Nedořeknu to. Spatřím svou noční můru. Leviho. ,,Ahoj." Usmíval se na mě úchylně. ,,Pardon už musím." Řeknu a jdu prič. Slyším za sebou kroky ale bojím se otočit. Jsem u svého pokoje a sahám na kilku.

Šel jsem tajně za ním. Ach je prostě k sežrání. Už se natahuje pro kliku ale já ho zastavím. ,,Můj pokoj je hned vedle toho tvého. Kdyby sis chtěl někdy popovídat nebo něco víc, tak zaklepej." Řeknu a našpulim rty. On se snaží utýct ale já mu chytím ruce nad hlavou. Dám mu jen pusinku na líčko a usměju se. ,,Dobrou." Řeknu a pohladím ho po tváři.