Školní výlet/ ERERI

17

Dneska konečně jedeme na tu dovolenou. Už se moooc těším. Levi mi ale furt nechce říct kam že to jedeme. No nic aspoň budu mít překvapení. ,,Eri už máš zabaleno? Za hodinu odjíždíme na letiště!" Zavolá na mě Levi. ,,Jooo už jdu!" Zakřičím. Sejdu dolů po schodech a uvidím Leviho kterej ještě něco malého balí do kufru. ,,Ech Levi tak jdem?" Zeptám se. ,,Jee Eri. Jo jasně jdeme." Řekl trochu nervózně? On se snad bojí lítání nebo co?

Už jsme konečně v letadle. Poletíme ještě dvě hodiny. Jde na mě únava a tak si opřu hlavu o Leviho rameno. ,,Erenku? Nechceš něco k pití?" Zeptá se a pohladí mě po hlavě. ,,Klidně." Zamumlám.

Zbytek letu už jem prospal. ,,Erenku už jsme tady." Řekne Levi. ,,No jooo." Zvednu se ze sedadla a míříme si to k východu. Dojedeme do hotelu a mě hned došlo že to byl ten samej hotel v kterém jsme se seznámili. Celej se rozzářím, nevěděl jsem že příde den kdy se budu moct sem opět podívat.

Vidím jak se celej rozzářil. Usměju se a chytnu ho za ruku a jdu sním dovnitř. Na recepci vše domluvíme a už jsme šly na pokoj. Byl to úplně ten stejný pokoj kde jsem byl když jsem potkal Erena.

Je večer a my se chystáme na večeři. Už jsem si rozmyslel kdy svůj plán uskutečním, bude to ta naše poslední noc tady. Eren my oznámí že už je a tak jsme se vydali směr jídelna. Sedneme si ke stolu s výhledem na bazén ale potom spatřím něco co jsem doufal že neuvydím. To hnusné, přerostlé, upocené, smradlavé obočí. No fuj.

Když jsme se najedly tak jsme okamžitě vystřelili na pokoj. Nedal si říct a samozřejmě že se koukal po Erenovi. Tsch, měl by si zvykat na to že Eren je jenom můj a ne jeho.