6. DÍL

187 22 1
                                    

Za pár dní i Lukovo video na YouTube získalo přes 100 zhlédnutí a několik hodnocení 'To se mi líbí'. Samozřejmě, že se to rozkřiklo po škole. Nějací hrdinové z vyšších ročníků, především kluci, si z Luka dělali srandu a různě ho slovně pošťuchovali. Luke nedával najevo něco v tom smyslu, že by mu to vadilo ale řekla bych, že vevnitř ho to žralo, protože vždy, když mu někdo něco řekl, za nejbližším rohem uhodil nevinnou skříňku nebo bouchnul pěstí do zdi.

Jednou jsem se jeho objektem na vybití zlosti stala i já, i když se mi téměř okamžitě omlouvá.

Jdeme po chodbě, už nám zbývá jen jedna odpolední vyučovací hodina a pak hurá na pláž nebo do garáže.

„Ahoj slečinko, jak jde zpěv?“ Ozve se z druhé strany chodby hlas Marcuse a několik lidí se zasměje.

Luke sebou cukne ale já ho šťouchám do ramene jako znak toho, aby nic nedělal.

Marcus je školní idiot, abych byla upřímná. Je to něco jako chodící krabice proteinů a různých doplňků stravy, svalnatá neohrabaná gorila. Je mohutnej, blonďaté krátké, ulíznuté vlasy. Něco jako Malfoy až na to, že Malfoy je sakra sexy.

„Co ty buzno, neodpovídáš?“ Dloubne si znovu- Lukovi hoří tváře. Nedokážu říct, jestli je to tím, že se stydí ale jsem si skoro jistá, že kapička vzteku tam bude taky.

„Drž hubu Marcusi.“ Řekne, nebo bych měla říct téměř zasyčí?

„Nebo co Lukýno?“ Řekne posměšně Marcus a postaví se před něj.

Zkříží ruce na prsou a změří si ho pohledem. Luke o krok ucouvne, čímž dává Marcusovi úžasnou příležitost na další posměšek. Zakroutím očima a jdu mezi ně.

„Stačí pánové, Lukey, odcházíme.“ Chytnu ho za lem trika a táhnu ho dál chodbou od Marcuse. Když odcházíme, otráveně se na toho slizouna ještě podívám.

„Lukey.“ Imituje Marcus můj hlas ale je vedle jak ta jedla. Takhle můj hlas nezní ani náhodou. Nasadil to moc vysoko.

Když zajdeme za roh, obracím Luka čelem k sobě a chci mu ihned vysvětlit, že tohle prostě dělat nemůže, protože kdyby mu jednu vrazil, probral by se tak za dva roky, ale vráží do nás Ali.

Když se vzpamatuje, nechápavě se na nás podívá.

„Co tady dělate? Vždyť Luke má být teoreticky mrtvej!“ Řekne a já jí věnuju ten nejvíc nechápavej pohled, co jsem mohla vytvořit.

„Školou se nese, že Marcus si právě teď odchytil Luka.“ Vysvětluje Aleisha.

„Tak to teda oěkně děkuju.“ Řekne Luke a otočí se k ní.

Zasměju se ale nechám je být. Rošťácky Lukovi rozcuchám vlasy a pak je nechávám osamotě a pomalu odcházím do třídy, kde mám další hodinu.

*

Konečně.

Školou se rozeznívá poslední zvonění a všichni žáci vystřelují ze tříd. Já, Luke a Ali jdeme k autu jeho mamky, jako každý den. Přijdu si vedle nich sice trochu jako křen ale co se dá dělat. Peter má ještě dvě hodiny trénink.

O několik minut později sedíme v garáži. Luke na gauči, Ali na jeho klíně a já na krabici, známé také jako provizorní stolek.

„Víííííkend.“ Zakvílí Luke a Aleisha se zahihňá. Znáte to, takové to stupidní, zamilované hihňání.

„Jo, to si počkáš mladej.“ Vzdechnu. Je středa.

„O víkendu chci nahrát něco novýho.“ Řekne Luke, jako kdyby mi chtěl vysvětlit, proč chce tak moc 'vííííkend'.

„A co to bude?“ Zeptám se a nahnu se blíž k němu. V očích mám určité jiskřičky nadšení, protože se mi líbí, že se jen tak nevzdává.

„Moc jsem o tom nepřemýšlel ale dost se mi líbí Jersey od Mayday Parade. Taky jsem jí poslední dobou dost hrál a hodně jsem trénoval a prostě když se celkově všechno vypočítá-“ Udělá rukou ve vzduchu spirálu, „je to asi jediná písnička, kterou vážně umím nebo prostě jeidná písnička, kterou si můžu dovolit zahrát.“

Zakývám hlavou a pokrčím rameny.

„Jo, ta písnička je fajn a jestli chceš, máš mojí plnou podporu.“ Řeknu nakonec a Ali se na mě usměje. Úsměv jí oplatím a pak si jen tak plácnem, řekla bych, že ani jedna nevíme proč jsme to udělali. Luke se na nás nechápavě podívá a my se na něj zakřeníme.

„Okay, začínám se vás bát.“ Zasměje se.

Potom přichází Peter, Colt a Nick a několik boxů s pizzou. Konečně se přestávám cítit jako čtvrté kolo u tříkolky a zbytek odpoledne trávím s Peterem. Luke občas zahraje něco na kytaru, Nick bubnuje do rytmu o podlahu nebo o krabici, všechno je fajn.

Nothing can come between you and I [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat