Katherine nečekala, že bude proměněna při takové situaci, ale stalo se a byla za to ráda.
Mohla být pořád se svou rodinou. Hlavně s Jasperem a s její malou Rosalice, která společně s Renesmee rostli záhadnou rychlostí.
Obě dvě také dostali dar. Ro...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Od každého něco."
Později celá rodina sledovala jak Renesmee hrála vedle svého otce na piáno a velmi jí to šlo.
Katherine se podívala na Alice, která vcházela s úsměvem na rtech a s vázou v rukou do obývacího pokoje, jenže se zastavila a její výraz se změnil.
Za pár sekund váza začala vypadávat z Aliciiných rukou a o zem se roztříštila na spoustu malých střepů.
Stefan okamžitě zavřel svou knihu a běžel k ní.
,,Co jsi viděla, Alice?" Zeptal se a všichni se k nim otočili. ,,Volturiovi. Jdou po nás. Aro, Caius, Marcus, stráž a Irina." Odpověděla. Katherine se zamračila a přitáhla si Rosalice co nejvíce k sobě.
,,Proč?" Zeptal se Carlisle. ,,Co viděla v tom lese?" Zeptal se Edward sester. ,,Byli jsme se projít." Odpověděla Katherine. ,,Rosalice a Ness chytaly vločky." Dodal Seth.
,,To je jasný." Povzdechl si Edward. ,,Irina je má za nesmrtelné děti." Dokončil Jasper.
Hned na to se všichni kromě Rosalice, Renesmee a Rosalie, která šla své neteře uložit do postele, byli v domácí knihovně a prozkoumávali legendy.
,,Nesmrtelné děti byly velmi krásné, okouzlující. Každý je musel milovat." Začal Carlisle vyprávět.
,,Jejich vývoj však ustrnul ve věku, v jenž byly změněny. Nešlo je učit, ani držet na uzdě. Jediný záchvat vzteku mohl zničit celou ves. Lidé o tom pustošení slyšeli. Šířily se fámy. Volturiovi byli nuceni jednat.
Protože neuměly uchovat naše tajemství, museli je zničit.
Jejich stvořitelé je milovali, bojovali, aby je chránili. Starobylé klany byly rozvráceny. Bezpočet lidí zabito. Tradice, přátelé i rodiny, vše zničeno." Pokračoval Carlisle.
,,Matka Iriny stvořila nesmrtelné dítě?" Zeptala se Katherine zmateně.
,,Ano. A zaplatila za to." Přikývl Carlisle. ,,Ale Rosalice a Renesmee nejsou jako tyhle děti. Byly počaty, ne změněny a pořád rostou." Odporovala Katherine.
,,Nedá se to tak Volturiovým vysvětlit?" Zeptal se Seth. ,,Aro má dost důkazů z Irininých myšlenek." Zakroutil Edward hlavou. ,,Budeme bojovat." Řekl Jacob.
,,Jejich útočné zbraně jsou moc silné. S Jane se bojovat nedá" Nesouhlasil Jasper a vzal Katherine za ruku. ,,A Alec je ještě horší." Dodala Alice.
,,No tak je přesvědčíme." Řekla Katherine naštvaně. ,,Jdou nás zabít, ne si promluvit." Promluvil poprvé Emmett.
,,Máš pravdu. Nás by neposlouchali." Souhlasil Edward. ,,Ale co třeba tvý přátelé, Carlislea. Máš jich po světě tolik." Dodal.
,,Nemohou za nás bojovat." Zakroutil hlavou. ,,Ne bojovat. Svědčit. Kdyby nás bylo víc, třeba by se nám povedlo Volturiovi přesvědčit." Řekl Jasper.
,,To po nich můžeme chtít." Řekla Esme a vzala svého manžela za ruku.
Později se všichni rozešli svými směry a Katherine mířila za Alice a Stefanem. Po té, co zaklepala na jejich dveře, vešla a viděla, že se chystají odejít.
,,Alice?" Zeptala se Katherine zmateně a smutně.
To je chtěli snad opustit jen kvůli tomu, aby se zachránili? Říkala si Katherine. Nemohli je jen tak opustit. Potřebovali je, byli rodina a museli držet při sobě.
,,Katherine?" Zeptala se Alice zaskočeně. ,,To nás opouštíte?" Řekla Katherine a jasně bylo slyšet, že byla velmi zklamaná.
,,Ne." Řekla okamžitě Alice. ,,Chceme jen jít najít nějaké svědky. Ve své vizi jsem viděla někoho, jako je Rosalice a Renesmee a potřebujeme tam jet, aby jsme si to ověřili. Třeba by nám pomohl." Dodala. ,,Ale proč tam jdete tajně?"
,,Vysvětlím ti to jindy. Prosím, hlavně to nikomu neříkej. Vrátíme se co nejdříve, ale musíš nám věřit." Prosila Alice a Katherine po chvíli přikývla.
,,Držte se a buďte v pořádku." Povzdechla si Katherine. ,,Neboj se. I ty dávej pozor." Usmála se trochu Alice a než se Stefanem zmizeli do noci, objala Katherine.
Katherine smutně zakroutila hlavou a šla se podívat do svého pokoje, kde spala Rosalice a Jasper vedle ní ležel s knihou.
,,Jak dlouho spí?" ,,Od té doby, co jí Rosalie uložila." Odpověděl Jasper a odložil knihu.
Katherine si s úsměvem lehla vedle Rosalice, která tím pádem ležela uprostřed a Katherine jí dala pusu na čelo.
,,Mami?" Zeptala se Rosalice trošku ospale a otevřela své modré oči. ,,Ano, zlatíčko?" ,,Jak jste se s tátou poznali?" Zeptala se Rosalie a posadila se a Katherine se nad otázkou zarazila.
Nečekala, že by se Rosalice zeptala zrovna na něco takové. A hlavně ne v takovém věku.
,,Já a tvá teta Bella, jsme se sem přestěhovali za svým otcem, tvým dědečkem, a začali jsme tu chodit na střední školu. Poprvé jsem o něm slyšela na obědě, potom jsme spolu měli hodinu historie, ale řekněme, že to nedopadlo zrovna nejlépe." Začala vyprávět Katherine.
,,Jak to?" ,,Protože krev tvojí mámy mě tak lákala, takže jsem se snažil co nejlépe držet a nechtěl jsem s ní navázat jakýkoliv kontakt." Odpověděl Jasper.
,,A co se stalo dál? Jak to, že jste se dali dohromady?" ,,Víš, byla jsem trochu dobrodružné dítě a ráda jsem chodila do lesa, no a tam jsem narazila na tvého tátu." ,,Byl jsem zrovna na lovu a viděla mě. Okamžitě chtěla vědět, co jsem. No a já neměl jinou možnost, než říct pravdu. Vůbec se nebála, když zjistila, že jsem upír."
,,Ano. Protože jsem věděla, že mi neublíží a hlavně už jsem se od něj nemohla držet dál, protože jsem do něj byla zamilovaná až po uši." Usmála se Katherine.
,,Páni." Řekla Rosalice a trošku a roztomile si zívala. ,,Měla by jsi jít spát. Zítra nás čeká dlouhý den." Řekl Jasper. ,,Má pravdu. Dobrou noc, Rosalice." ,,Dobrou noc, mami. Dobrou noc, tati." Řekla Rosalice a znovu si lehla.
Jasper Rosalice víc přikryl a dal jí pusu na čelo. Za chvíli už slyšeli jen lehké oddychování a usmáli se.
,,Je celá po tobě." Usmála se Katherine a objala svou dceru. ,,Ale povahu má tvou." Řekl Jasper. ,,Od každého něco." Zasmála se Katherine a Jasper s ní.
,,Ty a ona jste to nejcennější, co mám." Řekl Jasper a naklonil se opatrně přes Rosalice, aby mohl dát Katherine pusu.
,,Jsem podstěna." Usmála se Katherine. ,,Miluju tě." Dodala. ,,A já tebe."
