Eleven

378 23 11
                                    

~13:35~

Noah se rozbrečel. "Proč brečíš?" Zeptala se Millie. "Hele nevim..." řekl. Všichni tři jsme dostali záchvat smíchu. "No a co je ta věc?" S Noahem jsme začali pomalu ale jistě panikařit. "Aaale...to by tě nezajímalo." Řekl jsem. "No dobře..." řekla Millie podezíravě. "Um...tak jdeme?" Zeptal se Noah. "Jo já mám dneska odpoledku ve dvě tak čau." Oznámila Millie a my se s ní rozloučili. "Uff.." udělal Noah. "No moc se neraduj ví to Sadie." Řekl jsem. Najednou se mi sevřel žaludek. "Tak asi zatím ahoj Finne." Řekl Noah. "Počkej..." zastavil jsem ho. Dal jsem mu malou pusu na rty. "Teď už můžeš jít." Noah totálně zrudl a usmál se. "Ahoj." Řekl jsem.

~14:10~
~doma~

Přišel jsem domů. Bál jsem se co mě čeká. "Sadie?" Křikl jsem přes barák. Nic. Asi není doma. Šel jsem do kuchyně a tam byl vzkaz. Od Sadie...

Myslela jsem že mě miluješ...tak dík ty vole že mě podvádíš s klukem a líbáš se s ním na záchodech: toto je oficiální ROZCHOD!!

Hm super. Takže nemám holku. Zajímalo by mě ale kde je. No to je jedno. Mám Noaha. Tak jsem třeba gay to je jedno. Ale ta Millie mi je celkem sympatická...ne že by se mi líbila, ale přijde mi v pohodě. Šel jsem si lehnout do pokoje. Byl jsem z dneška totálně vyřízený, stalo se toho tolik! Plácl jsme sebou na postel. A usnul.

~16:50~

Před půl hodinou jsem se probudil a musím uznat že jsem se dost prospal. Mohl bych zajít na Noahem, říkal že dneska bude doma...

~17:20~

"Crrrr!" To se ozval domovní zvonek, který jsem zmáčknul u dveří do Noahova baráku. Nic se neozvalo. Nikdo neotevřel. Zazvonil jsem znovu. Nic. Začal jsem něco cítit. Něco jako KOUŘ?! "Noahe!!!" Zařval jsem a začal jsem bušit na dveře. Zavolal jsem hasiče. Než hasiči přijeli, tak se mi povedlo vyrazit dveře. "NOAHE!!!" Zařval jsem znovu. Přes ten kouř a oheň jsem nic neviděl. "NOAHE!!!" Začal jsem extrémě moc brečet. Kde je?! Vběhl jsem do kuchyně. Dost jsem se zakuckal. "Finne!" Slyšel jsem jeho hlas. "KDE JSI?!" Zařval jsem. Kouř byl hustý. Konečně jsem ho spatřil. "NOAHE!" Zařval jsem a chytil ho za ruku. Začali jsme se hodně zakuckávat jakože fakt hodně. Otevřel jsem okno. "VYLEZ!" Rozkázal jsem mu. Noah rychle ale skoro bezmocně vylezl oknem. Já jsem už chtěl vylézt, ale okno se zasypalo spáleným dřevem ze střechy. Neměl jsem sílu se dostat ven. Kouř byl tak hustý že jsem neviděl na krok. Zase jsem se hodně zakuckal. Jsem v prdeli. Hlavně že Noah je v bezpečí. "FINNE!!" To bylo poslední co jsem slyšel. Noahův velmi starostlivý hlas. Brečel. Hodně brečel. Spadl jsem na zem. Nemohl jsem dýchat...

𝘄𝗲 𝘄𝗮𝘀 𝗰𝗼𝘂𝗽𝗹𝗲 ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat