Twelve

360 21 7
                                    

~8:05~

"Ugh..." udělal jsem když jsem konečně probral. Svítilo na mě velké světlo takže jsem se nedokázal rozkoukat. Slyšel jsem rychlé kroky. A pak mi někdo dal pusu. Hned jsem věděl že je to Noah. Jeho vůni a způsob líbání poznám. Trošku jsme se do toho zapřeli takže z toho bylo líbání. "Aha tak už asi vím čeho jste se báli že Sadie ví..." vyrušil nás hlas z líbání. Když jsem se konečně rozkoukal tak jsem viděl Noaha. Millie stála u dveří a šibalsky se usmívala, protože právě zjistila naše "malé" tajemství. Noah se ode mě odtáhnul a oba jsme zrudli. V tu chvíli mi došlo že ležím na lůžku v nemocnici. "Jak dlouho tu jsem?" Zeptal jsem se. "Tři dny." Prohlásil Noah. "Noah už se bál že se neprobudíš..." řekla Millie. Usmál jsem se na Noaha a chytil ho za ruku. "Co se vlastně stalo?" Zeptala se Millie. "No šel jsem k Noahovi...cítil jsem kouř tak jsem zavolal hasiče a vtrhl jsem dovnitř. Našel jsem ho a pak jsem mu pomohl ven oknem jenomže jak vylezl tak se okno zasypalo a já nemohl ven. Myslel jsem že se udusím." Vysvětlil jsem a Millie se jen dívala a poslouchala. "A co se stalo potom?" Zeptal jsem se Noaha. "No...já jsem se trochu psychicky zhroutil...přijeli hasiči...neměl jsem sílu...omdlel jsem, ale naštěstí jsem se hned probral. Myslel jsem že tam shoříš." Noahovi se draly slzy do očí. "...hasiči tam vtrhli a naštěstí tě zachránili ale vypadal si jako mrtvý, myslel jsem že to nedám...snažili se tě oživit...podařilo se to na popáté...naštěstí jsme tě nějak dovezli do nemocnice a tady tě připojili na dýchací přístroje. Fakt jsem ale myslel že s-se u-už n-eprobe-ereš." Noah už dost brečel bylo mi ho fakt moc líto. Jakmile to dořekl rozběhl se k mému lůžku a pořádně mě obejmul. Millie se na nás usmála. "To je roztomilý." Řekla. Já jsem ji ignoroval a tiskl jsem Noaha v objetí...

~o dva dny později~

Pustili mě z nemocnice. Jelikož Noahovi shořel barák tak bydlel u mě. Je to lepší než Sadie. Mám jen nějaké popáleniny a jsem odřený ale jsem v pohodě. Hlavně že žiju. Bylo to jak v nějakým akčňáku. Nevím kam se Sadie naštěvovala ale myslím že k Timotéeovi. A je mi to jedno. Mě stačí Noah. Nikdy bych neřekl že budu na kluky, ale je mi to jedno. Jsem šťastný. Rozvalil jsem se na sedačku a pustil telku. Noah si lehl na mě. Tulili jsme se. Byl to hezký pocit. Spolu jsme se koukali na telku. Přesto že jsem spal tři dny, tak jsem byl trochu unavený. Kouknul jsem se na Noaha a ten už spal, evidentně byl taky vyřízený. Tak jsem usnul. Takhle jsme tam spinkali spolu na sedačce. Jsem tak moc rád že mám někoho jako je Noah...

𝘄𝗲 𝘄𝗮𝘀 𝗰𝗼𝘂𝗽𝗹𝗲 ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat