Fifteen

308 20 7
                                    

~12:30~

Ale ne...Noah tam stál se slzami v očích. Já jsem do Millie strčil. "Noahe počkej!" Zařval jsem a rozběhl se za ním. On utíkal. Hodně rychle utíkal. Bože jsem takovej debil. Začalo pršet. Úžasný. Lilo jako z konve. Byl jsem mokrej jak hadr na ždímání, ale to mi je jedno musím najít Noaha. Snad se mu nic strašnýho nestane.
Doběhl jsem domů. Otevřel jsem dveře. "Noahe?!" Zařval jsem. Nikdo se neozval. Proběhl jsem pokoje, ale nikde nebyl. Napadlo mě jediné místo kde může být...

~12:45~

Běžel jsem jak jen rychle to šlo. Byl tam. Před jeho ohněm spáleným barákem. Seděl tam a hlavu měl v klíně. Vypadal snad ještě víc mokrý než já. Rozběhl jsem se za ním. Vzal jsem ho kolem ramen a snažil se ho odtáhnout domů. Nebránil se. Vypadal jako by spal. Ale kdo by usnul v dešti? Nedalo se s ním tahle chodit. Tak jsem udělal jediné. Vzal jsem ho jako princeznu. Nebyl těžký. Mimochodem jsem celou cestu tam i zpátky brečel...zase. Odnesl jsem ho domů. Položil jsem ho opatrně do vany, protože byl celý totálně promočený. Vypadalo to, že když jsem ho nesl tak usnul. No...prostě jako princezna. Musel jsem z něj to oblečení sundat. Pomalu jsem ho vyslíknul, tak aby se nevzbudil. Na jeho 'věc' jsem se nekoukal a ani jsem to neřešil. Jsem taky přece kluk. Došel jsem pro suché pyžamo do pokoje. Jediný dlouhý bylo vánoční...takže šťastné a veselé. Oblékl jsem mu pyžamo a trochu osušil vlasy.
Odnesl jsem ho do pokoje a tam ho (zase jako princeznu) položil do postele. Přikryl jsem ho a nechal spát. Je fakt sladkej.
Mokré oblečení a boty jsem dal na topení a šel se taky převlíknout, protože jsem dvakrát tak suchej taky nebyl.
Lehl jsem si k němu do postele. Dneska to bylo fakt náročný. Venku mega lilo, takže dneska už nikam nepůjdeme. Přesto že je jedna hodina odpoledne je asi brzo jít spát ale já jsem unavený. Navíc začala bouřka. Pamatuju si že vždycky, když jsem přespával u Noaha a byla bouřka, tak se k něčemu, nebo někomu přitulil. Vím že je na to dost velkej. Ale jakmile zahřmělo obejmul mě. Aw je to příjemný pocit. Oba jsme byli suchý a v bezpečí domova. Vypadalo to že jsem ho zachránil před zápalem plic a prochladnutím, tak mi odpustil.
Momentálně to vypadá asi takhle: oba ležíme v pyžamu v posteli a tulíme se k sobě, protože je bouřka...super. Já ho fakt miluju...

𝘄𝗲 𝘄𝗮𝘀 𝗰𝗼𝘂𝗽𝗹𝗲 ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat