2.

2.2K 103 1
                                    

Zaujal mě, to jo, ale že by mě nějak okouzlil. Já nejsem na bad boye, od toho tu jsou jiné. Asi jsem naivní, ale po všech těch přečtených knihách si nedovedu představit, že můj kluk nebude princ na bílém koni. A upřímně, černá motorka má od bílého koně pěkně daleko, jen co je pravda. Nahlas jsem si povzdychla a vydala se k další známé tváři - Lena. Od ní jsem se nechala zatáhnout na parket. Ona mi ale aspoň na rozdíl od Amber neutekla. Dokonce jsem se s ní i trochu odvázala a tanec si i přes ty všechny lidi užila. Mladá jsem jen jednou, no ne?

"Jsem hotová, jdem se napít!"

Šla to objednat na bar a pak se vrátila s plastovým pohárem.

"Dej si, specialita!" uculila se a sama to vypila na ex. Pokrčila jsem rameny a dala si. Až do dna. Co mi může udělat jedna sklenička? Kelímek jsem po jejím vzoru odhodila na zem mezi další odpadky, které se tam začaly pomalu kupit a pak jsme opět začaly tančit. To už mi docházelo, co není v pořádku. Všechno kolem bylo barevnější a nějak divně se to točilo. No nálada byla naprosto úžasná.

"Annie?" Leny oslovení se mi v hlavě ozvalo celkem třikrát.

"Jsi v pohodě, jsi úplně bílá!" Zmohla jsem se jen na přikývnutí.

"Já… už půjdu."

Náladu jsem měla sice skvělou z toho všeho, ale nějak jsem nemohla ovládat své chování. Svoje úsměvy, smích, gesta, plandavé nohy. Na vzduchu už to bylo o něco lepší. Nebo, jak se to vezme. Možná, že jsem se tolik nesmála, ale celé tělo mi ztěžklo. Stěží jsem si všimla, že někdo stojí u mého auta, opřený o kapotu.

"Hej, ať si, kdo jsi, odstup. To auto je moje!" vyjekla jsem. Ještě aby mi to někdo chtěl zničit, no to víte, že jo. "Doufám, že nemáš v plánu v tomhle stavu řídit!"

"Ale, andělíčku, můj strážníčku." uculila jsem se na osobu a pak hned dodala: "Neraď!"

Chtěla jsem nastoupit do auta, ale ruka toho člověka mě vytáhla.

"Nech mě!" hned jsem ji strhla. Nějaký cizinec se mě přece nebude dotýkat!

"Anno!" zavrčel. Zasekla jsem se. Jen tak nějaký cizinec by přece neznal mé jméno. Začala jsem štrachat mobil. Když jsem ho našla, zapnula jsem ho a strčila jsem mu ho k tváři tak, abych viděla, kdo to je. No málem jsem mu s ním vrazila, kdyby neměl takový postřeh.

"Zayn?" Neměla jsem ztěžklé jen nohy, ale i jazyk, jak jsem zjistila. Pousmál se a odhrnul mi vlasy z tváře.

"Pěkně ses zřídila."

"Dovol." ohradila jsem se a nechala si mobil vytrhnout z ruky. Taky mi ho postrčil k tváři a ostré světlo mi málem vypálilo oči.

"Co sis vzala? Extázi?" hleděl mi bez mrknutí do očí. Našpulila jsem rty. Vypadám snad jako holka, co si dobrovolně vezme něco takového?

"Nene, jen jednoho panáka s Lenou. Specialitka." zachichtala jsem se a oddělala jeho ruku. Jeho blízkost mi momentálně nedělala moc dobře.

"Jo jasně, tak pojď," chytl mě za loket a někam vedl.

"Svezu tě domů," objasnil mi, když jsem sebou začala cukat. Řekl to tak tvrdě, že se prostě nedalo smlouvat, nebo dokonce odporovat. Zaraženě jsem držela přilbu, kterou mi vrazil do náruče a sám si začal nasazovat svou.

Polil mě pot. Na ten šílený stroj se mi nechce ani za nic, mám z takových věcí strach. Všiml si mého výrazu.

"V klidu, zrovna teď je to mnohem bezpečnější, než kdybys vlezla za volant. No ani to mě nepřesvědčilo, a když viděl, že se k ničemu nemám, sám mi přilbu nasadil na hlavu.

Be Happy [Zayn Malik]Kde žijí příběhy. Začni objevovat