...4...

70 7 0
                                    

Pohled Ruska

,,Já tě miluju"

Byl jsem v šoku. Nečekal jsem že tohle řekne, I když mi to asi mělo dojít..... nevěděl jsem co říct tak jsme na sebe chvíli jen tak koukali a po chvíli jsem promluvil.

,,hale Ame....." koukal na mě a já nevěděl jak se rozhodnout a po chvilce jsem se rozhodl. ,,můžeme to skusit" usmál jsem se.

Najednou se mu rozzářili oči a obejmul mě a já mu objetí opětoval. Bylo vidět že byl hodně šťastnej a já? Já jsem měl smíšené pocity.
Ale pak mě zarazila jedna věc, co na to řekne Ameho otec.

,,Ame?"

Zvedl hlavu a podíval se na mě ,,ano?"

,,a co tvůj táta nebude na tebe naštvanej?" chvíli nic neříkal a pak promluvil

,,podle mě už něco tušil takže mu to asi nepřijde divný a nebude tě chtít zabít"  když to dořekl tak se mi celkem ulevilo.

O týden později

Pohled Slovenska

Slyším nějaký hrozně hlasitý zvuk první nemůžu rozpoznat co to je ale pak mi dojde že je to můj budík.....
Vypla jsem ho vstala z postele, udělala jsem si raní hygienu a šla dělat snídani. Když jsem měla snídani už hotovou tak přišel Česko.

,,dobré ráno"

,,dobré" řekl ještě ospale. Sedl si na židli a začal jíst.

Já si také sedla a začala jsem jíst.
Poté co jsme dojedli tak jsme vyrazili do školy. [poznámka A. neptejte se kde mě napadlo že začali chodit do školy ok? xD]
Cestou jsme potkali Rusko a Ukrajinu tak šli s námi. Všimla jsem si že Rusko byl nějakej divnej tak jsem se rozhodla zeptat.

,, hej Rusko jsi v pohodě?"

,,ummm co?" podíval se na mě. ,,uhhh jo jo jsem v pořádku" a usmál se.

A já trochu zčervenala, P-počkat já se červenám ach ne snad si toho nevšimnou. Ale naštěstí si toho nevšimli.
Dorazili jsme do školy a každej šel kam potřeboval. Za chvíli bude zvonit to abych trochu zrychlila.

Po hodině

Bože to byla nuda, ale co bych měla čekat od matiky. Doufám že další hodina bude o dost lepší. Jak jsem si tak šla a myslela na své věci tak jsem narazila na Česko.

,,čau"

,,ahoj"

,,hej Slovi potřebuji s tebou o něčem mluvit"

,,uhh o čem" trochu jsem znervóznila protože jsem se bála že se bude chtít bavit o tom co se stalo když jsme šli do školy.

,,to máš jedno prostě pojď za mnou"

,,no tak dobře" a šla jsem za ním.

Pohled Česka

Slovensko šla za mnou. Zašli jsme na jeden roh školy kam nikdo nechodí protože to tu je celkem už starý, prý to chtěj udělat nový ale zatím s tím nic neudělali.
Ale teď potřebuji zjistit jak to je.

,,umm takže jak jsme šli cestou do školy tak jsem si na tebe něčeho všiml" Slovensko se na mě podívala s trochu vyděšeným výrazem.

,,v-vážně a č-čeho?" řekla nervózně, myslím že ví o čem chci mluvit.

,,no skoro celou cestu jsi se červenala a já se chci zeptat jestli to není kvůli Rusku" trochu zčervenala

,,prosimtě jak tě taková blbost napadla" a nervózně se usmála.

,,hm tak dobře" neumí lhát ale já si budu myslet svoje.

,,tak já asi půjdu"

,,ok" a odešla já jsem tam chvíli stál a pak jsem šel taky.

Pohled Slovenska

PANE BOŽE. Nechci aby Česko věděl že něco cítím k Rusku. Šla jsem do třídy a pořád jsem na to myslela když tu najednou jsem spatřila Rusko s Amem chtěla jsem za nima přijít a pozdravit je ale všimla jsem si že se drží za ruce..... Do očí se mi nahrnuli slzy a poté jen sétkaly po tváři. Pak jsem už jenom s pláčem utekla.

Tak to by bylo. Další kapitola by měla vyjít snad příští týden pokud nebudu líná TvT. Tak to by bylo asi vše a pwaaaaaa️🍫

Slav Coupel [ZRUŠENO] Kde žijí příběhy. Začni objevovat