Slav Coupel [ZRUŠENO]

...1...

Pohled Slovenska

Dělej dělej. Říkala jsem si protože jsem nestíhala vlak který mi jede za deset minut. No jo tak se omlouvám že jsem se trochu zadržela u Polska. Když jsem byla u nádraží tak jsem do někoho vrazila a spadla jsem ten někdo do koho jsem vrazila mi podal ruku aby mi pomohl vstát. Když jsem vstala tak jsem se na něj podívala. Byl to Rusko.
,,co tu děláš?" zeptal se

,,byla jsem za Polskem"

,,a taky vrážíš do lidí ale to je vedlejší" já jsem se na něj jen usmála a podívala se na hodiny

,,ale ne..... Ujel mi vlak" řekla jsem celkem smutně ale přitom i naštvaně.

,,no to je smůla"

,,možná bych ho stihla kdybych s tebou nekecala"

,,kdy ti jede další?"

,,až v šest" řekla jsem a po chvíli tichá Rusko odpověděl

,,jestli chceš můžeš jít ke mě dům mám celkem blízko" já jsem souhlasila a šli jsme.

Když jsme přišli k něm domu tak jsem řekla

,,na to že bydlíš sám tak máš celkem velký dům"
on jen pokrčil rameny po nějaké chvíli se mě zeptal jestli nechci něco k pití já řekla že jo. Podal mi vodu. Sedli jsme si na gauč a začali povídat. Asi po hodině a půl jsem řekla

,,tak já asi už půjdu" a vstala jsem z gauče Rusko vstal taky

,, můžu jít s tebou stejně nemám nic na práci" já se usmála a kývla jsem že může.
Cesta nám trvala asi tak deset minut když jsme dorazili tak jsme se rozloučili a já jsem šla do vlaku, když jsem si sedla tak jsem ještě jednou mávla na rusko a odjela jsem.

Tak pokec na konec, doufám že se vám tato kapitola líbila dalo mi to celkem zabrat 😅 no nic tak to by bylo vše

Vaše kara Ow<