Sign On Right Wrist

Niall 24

Byl jsem doma, film a pizza mi dělali společnost, když mi cinklo upozornění.

LiamJPayne: Ahoj Nini ^^

Nadechl jsem se a začal se usmívat. Liam byl můj crush dost dlouho na střední. Odhodlal jsem se mu napsat na silvestra. Řekl bych, že to bylo nejlepší rozhodnutí, co jsem udělal v náladě.

NiallHoran: Ahoj Li ^^

Za tu dobu, co jsme si psali mi přirostl k srdci. Ještě jsme se nepotkali, ale psali jsme si pořád. Domluvili jsme se, že se v sobotu sejdeme v klubu. Bude to naše první setkání. Byl jsem z toho nervózní. Sakra nervózní a to, že je pátek mi to moc neusnadňovalo.

LiamJPayne: Už se těším na zítra až tě konečně potkám 🙈

Musel jsem se usmívat jako blázen.

NiallHoran: Taky se těším, ale jsem hrozně nervózní 🙈

LiamJPayne: Proč si nervózní Nini??

NiallHoran: Nevím, třeba, že se ti nebudu líbit, že nebudu takový jaký si představuješ. Je toho hodně.

LiamJPayne: Nemusíš se vůbec bát. Stačí, když budeš sám sebou. Mám tě rád takového jaký jsi ❤

Zůstal jsem zírat na telefon. Tohle je poprvé, co mi napsal, že mě má rád. Přečetl jsem si svoji větu na zápěstí. Ahoj, konečně jsem tě našel. Byl bych tak moc rád, kdyby mi ji řekl Liam. Sakra, tak moc bych byl šťastný. No, řekněte mi, že by jste nebyli šťastní, kdyby vám váš crush řekl vaši větu? Myslím, že byli rádi všichni.

Ale co mu mám teď napsat? Nemůžu mu napsat, že ho mám taky rád. Nevím, jestli by to nebylo divný..

"Já tě mám taky rád Li" řekl jsem si nahlas, ale hned se v duchu okřikl, že to zní divně. Pořádně jsem se nadechl a pak se dal do odepisování.

NiallHoran: No, dobře. Věřím ti

Odeslal jsem a radši vypl telefon. Vím, není to žádná světoborná odpověď, ale i tak jsem měl srdce až v papučích. Ano je mi 17, ale chodím doma v papučích. Jsou takové růžovoučké se zmrzlinkama. Prostě roztomilé. Loui nikdy nemohl přijít na to, proč v nich chodím. On chodil všude bosky. Ani ponožky neměl. Nechápal jsem jak může chodit bez ponožek. I v botech! Já jsem nechápal, co má proti ponožkám a on nechápal, co já mám s papučky. Ale já měl svoje papučky rád.

Došoural jsem se až k lednici, kterou jsem otevřel a zíral do ní nějakou chvíli (řekněte mi, kdo to nedělá). Nakonec jsem ji zavřel a stejně si vzal čokoládové kuličky a v misce je zalil mlékem. Čapl jsem telefon v obývaku a i s ním a jídlem šel do pokoje. Rozvalil jsem se na posteli a spokojeně si papal svoje kuličky. Dokud nedošly. Úplně jsem zapomněl na Liama a to, že bych mu měl odepsat. Došel jsem si zpátky pro další dávku kuliček s mlékem. Byl jsem na nich závislí. Taková moje malá uchylka. Po další snězené misce kuliček, jsem usoudil, ze bych se měl jít vysprchovat. Dal jsem misku na stůl a ještě zkontroloval telefon. Byla tam zpráva od Liama. Odepsal asi před 38 minutami. Měl bych mu odepsat.

LiamJPayne: Ani nevíš jak jsem rád, že mi věříš.

NiallHoran: Dokážu si to představit 😏

Odepsal jsem a odebral se do koupelny a poté i sprchy. Po dlouhé sprše a přemýšlení nad Liamem jsem vylezl. Ve sprše se mi myslelo nejlíp. No, dobře se tam dělali i jiné věci, ale psst nikomu ani slovo. Jsem přeci ten slušný kluk z Irska. Jen v ručníku jsem se přemístil do pokoje před skříň, kde jsem si vzal pyžamo, které se skládalo jen ze starších kraťasů. Zase jsem to zakempil na posteli jako před sprchou. Rozdíl byl v tom, že teď jsem v ruce měl telefon a né misku s kuličkami.