Sign On Right Wrist

Loui 3

S Niallem jsem hovor ukončil asi po 3 hodinách jeho mluvení. Během toho stihnul sníst 2 pizzy, 3 bagety, špagety. Jo je opravdu velkej jedlík. Nevím kam to dává, protože není možné, aby to všechno snědl a nepřibral ani deka. Za to já sním 1 tyčinku a mám pocit, že se můj zadek zvětšil tak o 2 čísla. Docela mu to závidím.

Odložil jsem laptop na noční stolek a plácnul sebou do postele. Chvíli jsem koukal na strop. Ano je vidět, že si opravdu užívám Vánoce. Nemůžu za to, že letos je to spíš o mé větě. Upřímně mi chybí ty časy, kdy to bylo celé o Vánocích. Bavil jsem se, stavěl sněhuláčka, kradl cukroví a měl vánoční náladu. Mám pocit jako by se dneškem ze mě vyprchalo.

Zvedl jsem pravou ruku do vzduchu a pozoroval moje zápěstí. Pořád na něm nic nebylo. Začal jsem být lehce nervózní. Už je dávno po obědě a já nemám nic na zápěstí, ani náznak.
Povzdechl jsem si a položil ruku vedle sebe, abych na ni pořád nezíral. Radši jsem si zapl písničky, aby začal myslet na něco jiného. Chvíli jsem si písničky jen tak pobrukoval, ale pak mě jedna písnička dostala z postele. Popadl jsem kartáč na vlasy. Začal jsem zpívat a předvádět, že jsem na nějakém velkém pódiu uprostřed koncertu. Chvíli jsem poskakoval na posteli jako bych byl na drogách a pak seskočil na zem, kdy jsem zase vypadal jako při nějakém záchvatu. Přesně takové chvíle jsem miloval, kdy jsem to byl prostě já. Já, Louis Tomlinson. Trochu dětinský, ale svůj.

Když jsem dotancoval na písničku a otočil se ke dveřím, hrozně jsem se lekl. Ve dveřích stála Lottie a smála se mi. Rychle jsem odhodil kartáč a vypnul hudbu.

"Jak dlouho tu stojíš?" Zeptal jsem se jí nervózně a poškrábal se na pravém zápěstí, které mě začalo svědit.

"Dost na to, abych zjistila, že umíš nádherně zpívat, ale za to tvůj tanec je horší než kdyby Trump začal rapovat" zašklebila se na mě.

Zamračil jsem se na ni "Nemůžeš mě takhle pozorovat" zavrtěl jsem hlavou.

"Já klepala" řekla na svoji obranu a vešla do mého pokoje a zavřela za sebou dveře.

"Ani to nemění nic na tom, že sem nemáš lézt bez ohlášení" pořád jsem si škrábal zápěstí, které mě začalo už bolet.

"Loui? Proč si škrábeš tak moc zápěstí?" Zeptá se mě zmateně Lottie, když zahlídne můj pokus se zbavit svědění.

"Nevím, svědí mě zápěstí" pokrcim rameny a kouknu na to zápěstí, které mám už docela červené a mimo to jsem si všimnul, že se tam něco začíná objevovat.

"Lottie? Má to svědit, když se ti tam něco objevuje?" Kouknul jsem se se strachem na Lottie.

"Loui, já nevím. Někoho to bolí, někdo nic necítí. Možná právě tebe to svědí" řekla tak potichu, že jsem ji málem neslyšel. Pozoroval jsem svoji ruku jak se tam pomalu ukazuje první část uvozovek před větou. Byl jsem hrozně nervózní.

"Nemůžu to vidět Lottie" zamumlal jsem a koukl na svoji mladší sestřičku.

"Ale můžeš Loui" přikývla a sedla si ke mě.

Kouknul jsem zpátky na svou ruku. Zatím tam bylo jen:

,,sladké stvoření.." (sweet creature)

Zatím se mi to líbilo. Záleží na tom, co bude dál. Sladké stvoření znělo hezky. Znělo jako by moje spřízněná duše byla romantická a hodně. Na kluky jsem nebyl, ale něco mi říkalo, že tohle by mi holka asi neřekla. Začal jsem se trochu bát, že by to mohl být kluk. Nebyl jsem gay ačkoliv jsem proti gayům nic neměl. Sice jsem občas pochyboval, protože jsem vic koukal s Niallem po klucích než po holkách. Niall byl gay. Byl na to pyšný a dával to najevo. Já bych něco takového nedokázal. Jeho coming out měl už ve 14ti letech. Říká, že na to přišel díky mému zadku. Moc tomu nevěřím, ale podle jeho vyprávění na něj koukal víc než by chtěl a než by měl hetero kluk koukat, pak už se mu to jen potvrdilo, když se zamiloval do nějakého druháka. My tenkrát byli v 8. třídě. Jeho crush se jmenoval Liam Payne. Liamovi bylo 17 takže určitě už měl svoji větu na zápěstí. Niall na něj nikdy nepromluvil. Moc se bál, ale nedivím se mu. Taky bych to neudělal už jen z toho, že já byl hrozný posera a bál se jakéhokoliv ponížení.

Po chvíli, co jsem zíral do zdi a Lottie mě trpělivě hladila po zádech, jsem se kouknul zpátky na moje zápěstí. Byl tam další kousek věty.

,,Sladké stvoření, stále na..." (Sweet creature, I always..)

Pořád to nebylo dokončené. Začali se mi klepat prsty.

"Co si o tom myslíš, Lottie?" Posunul jsem zrak ze svého zápěstí na to blonďaté stvoření vedle mě.

"Zatím je to krásná věta. Líbí se mi. Moc. Neměj strach. Bude úžasná. Vem si mamky větu: přestaň plakat a užij si čas tvého života (just stop your crying, have the time of your life) Budeš mít podobnou větu. Tím jsem si jistá." Povzbudivě se na mě usměje.

"Děkuju Lottie" dám jí pusu na tvář a podívám se na zápěstí.

Už tam byla celá věta. Začal jsem zrychleně mrkat a zatajil jsem dech. Věta byla úžasná. Už teď jsem ji miloval.