Zrození hrdiny

2.Kapitola - Patriforcie

Taylor otevřel oči. Zjistil že je v nějaké pracovně, nebo v nečem tomu podobném.

"Ahoj chlapče," ozval se hlas za ním. Taylor sebou škubnul jak se lekl a při té příležitosti zjistil, že má přivázané ruce ke křeslu na kterém seděl. Předstoupil před něj muž střední výšky. Měl mastné, černé vlasy se střední délkou. Přes pravou část tváře měl velkou jizvu.

"Kde to jsem?" polkl Taylor a snažil se roztrhnout ten malý provázek, kterým byl připoután.

"To je zbytečné," zavrtěl muž hlavou a usmál se. "Jsou to elfská pouta. Z tich se nedostane ani ten nejsilnější muž."

Sednul si vedle něho a vytáhl nůž. "Tohle je percuntiens." Řekl a prohlížel si ho. "Je to elfský nůž a je vyráběný proto, aby zpřeřezal věci, které jiný nůž nedokáže."

Vzal nůž a rozřezal pouta. "Jmenuji se pan Blasei."

"Co tu dělám?" zeptal se ho Taylor plný nejistoty.

"To by mě také zajímalo. Musíš mi říct vše co se ti přihodilo do té doby než si potkal naše pátrače."

Taylor mu tedy řekl o všem, i o konfliktu s Tonym a jak propadl skrz živý plot.

"Děkuji ti chlapče," usmál se zdvořile pan Blasei. "Počkej tu, za chvíli jsem zpátky."

Zhruba za necelých pět minut se vrátil pan Blasei a za ním šel ještě jeden starý muž a chlapec, který vypadal tak stejně staře jako Taylor.

Vzali si židle a sedli si naproti Taylorovi.

"Jak se jmenuješ chlapče?" zeptal se ho starý muž. Měl delší hnědé vlasy a půlměsíční brýle.

"Taylor Marks," odpověděl. "A jak vy?"

"Jsem profesor Broderick," odpověděl. "Jseš si jistý, že jsi v tomhletom světě nikdy nebyl?"

"Ano," řekl Taylor.

Pan Broderick a pan Blasei vstali a dali se do tichého rozhovoru. Když došeptali obrátil se pan Blasei na chlapce naproti Taylorovi.

"Bene?" zeptal se.

"Ano pane řediteli," vstal ihned chlapec a tvářil se vážne.

"Taylor bude s tebou a tvými kamarády bydlet v pokoji, tak bych byl rád kdybys ho tam doprovodil a také abys mu řekl jak to tady chodí a tak," řekl mu pan Blasei.

"Je mi ctí pane," pokračoval nadále s vážným výrazem Ben. "že jste svěřil tak důležitý úkol zrovna mě."

"Pane Claytone," zasmál se pan Broderick. "Nechte si ty řeci a doprovoďte tady pana Markse do pokoje."

Ben se usmál na Taylora a společně šli pryč z pracovny.

"Pane nemáte tu můj batoh?" zeptal se ještě Taylor.

"Ovšem že mám," usmál se pan Blasei a hodil mu batoh do rukou.

Taylor poděkoval a s Benem zavřeli dveře od pracovny.

Ben byl vysoký okolo 180 cm, stejně jako Taylor. Byl hubený a měl hnědé, krátké vlasy. Když otevřeli dveře od pracovny sešli po točitém schodišti. Taylorovi došlo, že jsou nejspíš v nějaké věži. Po stranách visely různé obrazy, na kterých byly namalovaní nějací lidé. Když byli konečně na konci dlouhého schodiště, otevřel Ben dveře.

Společně se ocitli v přeplněné chodbě, kde všude chodili nějací studenti. Na to, že byl Taylor v jiném světě, tak oblečení co nosili studenti se těm v jeho světě dost podobalo.