Alpha to Alpha (Camren, CZ)

8. Kapitola

„Půjdu sama." Vysvětlila Lauren zbytku své smečky. Vysloužila si pár nechápavých pohledů. Ally přikývla a pokynula jí, aby už šla, protože to tu pohlídá.

„Díky Ally." Zašeptala Lauren, když míjela svou menší kamarádku. Ally přikývla a políbila svou přítelkyni na tvář, „Běž to udělat, Lauren." Lauren se pokusila úsměv opětovat, přesto šlo vidět, že má nervy. Měla jít za Camilou, pokud jí najde.

Lauren vyšla z jeskyně a už se stmívalo. „Do prdele, měla bych si pospíšit." Šeptala si. Naposledy se rozhlédla kolem sebe, než se rozběhla do hlubokých lesů, v lidské podobě, alespoň prozatím.

--

„Vůbec ji nemůžu najít." Povzdechla si Lauren a posadila se na nedaleký pařez. Podívala se do lesa, ale po Camile nebylo ani stopy. Lauren si začínala myslet, že se Camila vrátila do své jeskyně, ale nechtěla tam jít. Věděla, že kdyby tam šla za Camilou, měla by velké problémy. Už ji tam nikdy nechtěli.

Lauren si na okamžik složila hlavu do dlaní, aby popadla dech a těžce oddechovala. Několik minut seděla mlčky, dokud neuslyšela křoví před sebou šustit. Střelila očima vzhůru a odvrátila je tam, odkud se ozýval hluk. Keř před ní se třásl, takže vytvářel spoustu hluku. Rychle vstala a zamířila k němu. Natáhla ruku, a než se ho stačila dotknout, přestal se hýbat.

Lauren si oddechla úlevou, „Blbá veverka."

Než stačila dokončit, co říkala, vystřelil z křoví bílý blesk a zmizel za ní. Asi dvě vteřiny nato udeřil Lauren vítr, odhrnul jí vlasy dozadu a lehce zakopla.

Lauren trvalo několik vteřin, než se vzpamatovala z toho, co se právě stalo, ale když to udělala, šla si zase sednout na pařez a znovu ji zaplavilo ticho.

Nechtěla ani pomyslet na to, co mohlo být v křoví, trochu ji to vyděsilo.

Na tom tichu teď bylo rozhodně něco jiného. Nebylo to tak klidné jako předtím, bylo to víc.... tajemný, skoro jako by ji někdo sledoval. Špatná přítomnost. Při pouhém pomyšlení na to jí přeběhl mráz po zádech.

Lauren se právě chystala vstát a odejít, když ucítila na krku ledově studený dech, který ji okamžitě přimrazil k zemi. „Věřila bys tomu?" Šeptal jí hlas ze strany na krk, „11 let."

Lauren cítila, jak jí rychle buší srdce. Těžce polkla. Ledově studený dech se jí ovíjel kolem krku a nemohla se otočit, už věděla, kdo to je.

Camila Cabello.

I když většinu noci hledala menší dívku, nečekala, že ji najde.

Sakra. No tak Lauren, nenech ji, aby ti to udělala, dělá to schválně. Jsi alfa. Postav se jí.

Lauren tvrdě vydechla. Camila, si toho všimla. Skoro líbala Lauren na krk, jak blízko byla k ní. Ale nebylo to zamýšleno, chtěla aby ji vystrašila, nic jiného.

Camiliny obvykle hnědé oči byly bledě šedé jako část své vlčí podoby. Čekala 11 let, aby viděla a mluvila s Lauren a teď to byla její šance. Možná by mohla zničit svůj sen, hned teď.

Ale překvapivě, Lauren stála na nahou a otočila se, aby se postavila čelem k ní. Camila okamžitě klopýtla zpět, nečekala Lauren, aby byla tak... krásná. Ale to teď nic neměnilo na věci.

Jakmile obě dívky navázaly oční kontakt, cítily, jak jim tělem protéká nový pocit, hřejivý pocit. Lauren se setkala s chladnýma šedýma očima Camily a ty byly plné jen ztráty a smutku. Lauren je měla radši hnědé, ale to by neřekla. Camila vypadala tak prázdně. Nebyl v ní žádný život. Lauren jí bylo líto.