For you everything

II

Yoongi kráčel dlouhou chodbou přímo do Namjoonovy kanceláře. Když otevřel dveře a vešel, uviděl svého nejlepšího kamaráda jak sedí za svým stolem a hraje si s propiskou. Namjoon se nemohl soustředit. Pořád myslel na Jina. Měl tolik práce, ale nemohl se na ni soustředit. ,,Dle tvého výrazu soudím, že ti Jin nic neřekl" uchechtl se Yoongi, zavřel za sebou dveře a posadil se do jednoho z černých kožených křesel. ,,Řekl že je v pořádku. A že by mi nikdy nelhal" povzdechl si Namjoon. ,,Těhotenství taky není nic zdravý ohrožující. Většinou. Jen by sis příště měl dávat větší pozor" prohodil Yoongi s pobaveným úsměvem na rtech. ,,Já chtěl třetí dítě, to Jin říkal že je ještě čas. Prý až Haneul půjde do školy. Co když není těhotný ale něco mu je?" strachoval se Namjoon. ,,Říkal by ti snad že je v pořádku kdyby si myslel že je s ním něco špatně?" Yoongi zvědavě nadzvedl obočí. Chápal že má Namjoon o svého manžela strach, sám by ho na jeho místě měl také, ale tohle bylo více než patrné. ,,Ty by jsi se tak nestrachoval být na mém místě? Taky by jsi o Jimina měl starosti" jako by mu Namjoon, četl myšlenky. ,,Samozřejmě že měl. Ovšem měl bych asi jiné myšlenky. S Jiminem jsme si jasně řekli, že kdyby měl i to nejmenší podezření, okamžitě mi to řekne. Ochrana není stoprocentní" Yoongi pokrčil rameny. To Namjoona lehce zarazilo. ,,Chceš mi říct, že kdyby byl Jimin těhotný, tak..." Namjoon nechal větu v znít do ztracena. ,,Tak by šel na potrat. Přesně to ti říkám" dokončil Yoongi. ,,Vždyť by jsi tím Jimina zničil" prohlásil Namjoon. Yoongi věděl, že kdyby k tomuhle došlo, musel by z toho Jimina dostávat opravdu hodně dlouho. A sebe s největší pravděpodobností taky. Ale nebyl připravený být otec. Ne po tom co se stalo. ,,Naštěstí se to ještě nestalo. Tak to nemusíme řešit. Ty jsi zbouchnul manžela" zavrčel. Na tohle téma byl citlivý. Předpokládal že k něčemu takovému, jako je těhotný Jimin, nikdy nedojde. A tím pádem to nebude muset řešit. Když v tom se ozvalo zaklepání na dveře. ,,Dále!" křiknul Namjoon. Yoongi opravdu ocenil, že je někdo vyrušuje. Jak tak znal svého kamaráda, nenechal by ho být. Byla to Namjoonova sekretářka. ,,Máte návštěvu pane Kime" oznámila mile. Namjoon už chtěl namítnout, že nemá žádnou schůzku, když se dovnitř vřítila Haneul.

Jin s Jiminem právě s Haneul i Yun vcházeli do firmy Jinova manžela. Dlouho tu nebyl, naposledy když byl v šestém měsíci s Haneul, což je přes pět let. I tak ho většina zaměstnanců poznávala, přece jen znát manžela jejich šéfa bylo samozřejmé. Jimin stále s radostným úsměvem na tváři nesl malou Yun, aby se Jin nemusel namáhat. Zakázal mu ji nosit. Nemohl uvěřit tomu, co se před necelou hodinou dozvěděl. Jin čeká třetího drobečka. Byl neuvěřitelně šťastný za svého kamaráda. Jin za ruku držel svou starší dcerku, která se ho v neznámém prostředí držela jako klíště. Jin se rozhodl, že lepší doba než právě teď na návštěvu manžela není, a proto o jejich návštěvě věděl jen Yoongi, kterému to Jimin napsal. První musel ale odpřísáhnout, že Namjoonovi neřekne ani slovo o jejich návštěvě. O Jinově těhotenství v tento okamžik jistě věděl jen Jin, Jimin a Jinův lékař, který si Jimina spletl s Namjoonem. Osobně se totiž nikdy nesetkali, Namjoon neměl čas chodit na prohlídky s Jinem a tak mu většinou dělali společnost Hobi nebo Jimin. Yoongi se k Jinovi přidal jednou, na nátlak Namjoona, ale Jin věděl že to Yoongimu není vůbec příjemné. Hlavně když mu doktor řekl, aby se jako tatínek uklidnil a začal se těšit. Yoongi v ten moment stuhl a nebyla s ním rozumná řeč až do druhého dne. Když všichni čtyři dorazili až k Namjoonově kanceláři, jeho asistentka se na něj vřele usmála. Jin byl jediný člověk, který mohl svého muže kdykoli vyrušit. ,,Jdeme za mým mužem" Jin jí úsměv opětoval. Asistentka přikývla, zaklepala na dveře, po Namjoonově dále vešla a oznámila Namjoonovi návštěvu. Haneul vyběhla do Namjoonovy kanceláře, Jin a Jimin s Yun v náručí za ní. Haneul už seděla Namjoonovi v klíně a objímala ho. ,,Zlato, Jimine" Namjoon položil Haneul na zem, vydal se k Jiminovi od kterého si převzal Yun a pak věnoval Jinovi polibek. Musel uznat, že Yun už byla pořádný cvalík. Ručkami oťapkala Namjoonovi obličej a smála se na něj jako sluníčko. Jimin se mezitím posadil Yoongimu na klín a nechával ho, ať mu klade jemné polibky na krk. ,,Co tu děláte?" podivil se Namjoon sledujíc svou starší dceru jak pobíhá po jeho kanceláři a prozkoumává každý kout. ,,Přišli jsme ti něco říct" uculil se Jin a pohladil Yun po tváři. Namjoon zvážněl a pohledem střelil po Yoongim. Ten byl ale ledově klidný. ,,Už nějakou dobu jsem měl takové tušení, tak jsem dnes šel k doktorovi. Potvrdil mi to co jsem si myslel. Čekáme další miminko Joonie" Jin se zářivě usmál a čekal na reakci svého muže. Namjoon se zarazil. Nemohl tomu uvěřit. Tušil to, ale slyšet že je to pravda.... Jako by v něm vybouchnul ohňostroj štěstí. Jimin, který se objevil vedle něj, natáhnul ruce. Namjoon mu okamžitě podal Yun a objal svého muže. ,,Oh můj bože. Miluju tě. Miluju tě, miluju tě, miluju tě. Tebe, naše dcery i to malé" šeptal Jinovi do ucha a věnoval mu vášnivý polibek. Jin samozřejmě věděl, že ho Namjoon miluje, ale i tak se nebránil slzám. Obzvláště když si Namjoon klekl a políbil ho na zatím ploché bříško. V tuhle chvíli byl Namjoon schopný snést Jinovi modré z nebe. Když se postavil, věnoval Jinovi další vášnivý polibek a setřel si z tváře slzu, která mu utekla. ,,Tatínku proč pláčeš?" Haneul Jina zatahala za ruku. Jin měl tváře mokré od slz a nedařilo se mu je zastavit. ,,Štěstím beruško" odpověděl jí Jin, klekl si a objal svou starší dceru. Namjoon si opět převzal Yun a usmíval se na svého muže a svou dceru. ,,Měli bychom jít. Mějte se" Yoongi vstal, vzal Jimina kolem pasu a společně odešeli dřív, než jeden z mužů stačil něco říct. ,,Domluvím se s Minju aby mi všechny schůzky přeložila. Půjdu s vámi domů. Budu tě hezky rozmazlovat" Namjoon se vydal ke dveřím. ,,Počkej. Dej Yun. Přece tam s ní nepůjdeš" Jin se postavil a s nataženýma rukama šel k Namjoonovi. ,,Ne. Vezmu ji s sebou, nebudeš ji nosit, nesmíš nosit nic těžkého. Sedni si a čekej na mě. Haneul, sedni si a opovaž se tátu zlobit" přikázal Namjoon. O chvilinku později už Namjoon stále s Yun, kterou jednou rukou tisknul ke své hrudi, druhou rukou objímajíc Jina, který držel za ruku Haneul, kolem pasu mířil ven ze své firmy. Upoutal na sebe velkou pozornost, ne moc zaměstnanců si pamatuje kdy ho jeho manžel přišel navštívit naposledy. A téměř nikdo ještě neviděl Kima Namjoona s celou jeho rodinou.

,,Štve mě, že nemůžu vůbec nic dělat. Připadám si jako invalida. Takhle se nechoval ani když jsem čekal Haneul. Yun, necucej tu tužku" postěžoval si Jin a jemně Yun odstrčil pastelku od úst. Byl rád, že dnes má na starosti jen ji. Haneul byla ve školce, ani tam ji Jin nemohl odvést. Namjoon ji tam vzal cestou do práce. ,,Vítej v mém každodenním životě. Nesmím vařit, uklízet, Yoongi mi chtěl dokonce najmout řidiče" odfrknul si Jimin. ,,Toho už mám. Zakázal mi nosit Yun na rukou, takže teď když jsem doma sám se učí chodit. Ještě k tomu mám ráno žaludek jako kdyby se převracel" povzdechl si Jin a ruku si přiložil na břicho.  ,,Závidím ti. Yoongi si dává pozor" Jimin se smutně usmál na Yun. Ta si jeho pohledu všimla, odložila pastelku kterou doteď čmárala na papír, zvedla se a kymácivým krokem přišla až k Jiminovi. ,,Tejda" zašišlala a natáhla se k Jiminovi. Ten si ji vysadil na klín a nechal se od ní obejmout. Jin svou dcerku pohladil po zádech. ,,Chce se ti spinkat?" zeptal se. Yun si začala žmolit očka a kývat hlavou. ,,Strejda tě uloží, co ty opičáku?" Jimin vzal Yun do náruče a odešel s ní do jejího pokojíčku. Za čtvrt hodiny se vrátil. ,,Usnula prakticky hned jak jsem začal vyprávět pohádku. Chceš aby to byla holčička nebo chlapeček?" Jimin se posadil na židli ke stolu v kuchyni a sledoval Jina jak připravuje oběd. Ten stůl využívali jen oni dva, když spolu obědvali. Namjoon si trval na tom, že jíst budou vždy v jídelně. ,,Třetí holčička by mi nevadila, ale Joon by chtěl kluka. Aby pokračoval v rodinném byznysu. Když nebude třetí kluk, s největší pravděpodobností budeme mít čtvrté. Ale rozhodně ne tak brzo. V sobotu mají přijít Joonovi rodiče. Oznámíme jim tu novinu. Už vidím kyselý obličej Joonovy matky" povzdechl si Jin. Paní Kimová Jina neměla moc v lásce už když spolu chodili na střední školu a byli jen přátelé. Když spolu v předposledním ročníku začali chodit, Jin k nim nesměl a když se dozvěděla o tom, že se budou brát, málem to nerozdýchala. Už ne takový šok pro ni pak byl, když jí půl roku po svadbě oznámili, že čekají své první dítě. ,,Jak se chová k holkám?" zajímal se Jimin. ,,Odměřeně. Občas mám problém Haneul dostat do šatů, ví že půjdeme k ní. Vzteká se" Jin si vzpomněl na poslední večeři, kdy si Haneul odmítla sednout ke stolu, protože se na ni její babička ošklivě dívala. Paní Kimová pak všechno vyčetla Jinovi, jeho výchově, a to Jina dohnalo k slzám. Namjoon se Jina samozřejmě zastával, ale jeho matka jako by ho neslyšela. Namjoonův otec se raději nevyjadřoval. V polovině večeře už to Jin nevydržel, zvedl se a odešel k Hobimu. Namjoon si pro něj přijel osobně, hned po tom, co si na svou matku téměř vyřval hlasivky. ,,Asi mám štěstí, že Yoongiho rodiče mě mají v celku rádi" uznal Jimin.

,,Jimine" oslovil mladšího chlapce Yoongi. Jimin mu ležel na břiše a nechal svého přítele ať se mu hraje s vlasy. ,,Hm" zamručel a bříšky prstů přejížděl po Yoongiho vypracovaném těle. ,,Chtěl by jsi svatbu?" vypadlo z Yoongiho. Dneska Yoongi Jimima překvapoval. Neodsekával jako obvykle, sám uvařil večeři a při sexu byl jemný. A důvodem toho všeho bylo to, čeho byl včera dopoledne svědkem. Něco v něm ho pořád dokola nutilo přemýšlet, jestli je Jimin ve vztahu s ním opravdu šťastný. Jimina Yoongiho otázka zarazila, moc dobře věděl, že Yoongi není ten typ který by ho požádal o ruku, proto to ani neočekával. Neočekával, že by se Yoongi vůbec někdy zeptal jestli by po svatbě toužil. ,,Jsem rád s tebou, ať už jako přítel nebo jako manžel" odpověděl Jimin vyhýbavě. Samozřejmě že si přál svatbu, přál si i děti, ale věděl že s Yoongim se něčeho takového nedočká. Miloval ho a chtěl být s ním, naučil se žít s tím, že nikdy nebude Min Jimin a nebudou mít děti. ,,Neodpověděl jsi na otázku. Chtěl by jsi svatbu?" Yoongi se posadil, což donutilo posadit se i Jimina. Jimin v žádném případě nechtěl, aby se hádali, proto si skousnul spodní ret a s pohledem upřeným na saténové povlečení přikývl. Yoongi se náhle zvedl, začal se oblékat a Jimin jen zmateně seděl na posteli a sledoval ho. Očekával, že mu Yoongi řekne ať si sbalí věci a do rána vypadne z jeho bytu. Ale Yoongi stále zarytě mlčel, zatímco se oblékal. Jimin se neodvážil vydat ze sebe ani písmeno. Po tváři mu stékaly slzy. ,,Vrátím se asi až zítra. Dám ti ještě vědět. A neplač" Yoongi se na Jimina podíval téměř ledovým pohledem a odešel. Jiminův tichý pláč se změnil v až hysterický. Tahal se za vlasy a proklínal ten okamžik. Yoongi mezitím mířil k Jungkookovi. Namjoona a Jina by se neodvážil vyrušit a Hobi bude určitě první člověk, kterému Jimin zavolá. Vždycky když se Yoongi s Jiminem pohádali, byl Hobi ten který to věděl jako první.