VIII

344 20 0
                                    

,,Tati díky že nám holky pohlídáš" prohodil Namjoon, zatímco si vázal kravatu. ,,Nemusíte děkovat. Jsem rád že strávím nějaký čas se svými vnučkami" usmál se na svého syna pan Kim. Jin právě scházel ze schodů, měl na sobě černé kalhoty a krémový rolák a v ruce držel sako. Když uviděl Namjoona jak se pere se svou kravatou, odložil si sako na opěradlo gauče a vydal se svému muži na pomoc. Vždycky to byl Jin, kdo Namjoonovi vázal kravatu. ,,Tolik let a ještě ses to nenaučil" pokroutil hlavou s lehkým úsměvem. ,,Máš kouzelné ruce zlato" uznal Namjoon a políbil Jina na čelo. ,,Řekl bych že je to spíš zkušenost. Sedm let ti ty kravaty každý den vážu. Sako" Jin Namjoonovi připnul na kravatu sponu a vzal ze židle tmavě zelené sako. ,,Díky lásko. Kolik je hodin, ať nemáme zpoždění" Namjoon se otočil aby se podíval na hodiny, ale Jin byl rychlejší. ,,Půl desáté. Nejvyšší čas vyrazit. Haneul, nezlob dědu. Mám tě rád broučku. Yun, sluníčko moje, buď hodná" Jin políbil na tvář nejprve Haneul a pak Yun. Namjoon ho napodobil, usmál se na svého otce a pomohl Jinovi do saka.  ,,Přijedeme tak za hodinu až dvě. Napíšu ti. Čau" oznámil, obmotal ruku kolem Jinova pasu a společně odešli z domu.

Jin a Namjoon se stavili pro Hobiho, Jimina a Yoongiho. Jimin a Yoongi měli k sobě ladící vínové obleky a Hobi měl kostkovaný šedý oblek. Jungkook, Tae a Taeho rodina už čekala na chodbě. ,,Dobrý den, ahoj" pozdravil všechny nadšeně Hobi. ,,Čau. Kluci, tohle je moje máma, můj táta, moje mladší sestra Eunjin a můj mladší bratr Jeonggyu" představil svou rodinu Tae. ,,Moc nás těší. Jsem Hoseok" Hobi si s každým z Taeho příbuzných potřásl rukou. ,,Jsem Namjoon, tohle je můj manžel Jin" Namjoon pustil Jina a stejně jako Hobi, i on si potřásl rukou s každým z Taeho příbuzných, Jin ho napodobil. ,,Yoongi, můj snoubenec Jimin" prohodil Yoongi a s Jiminem si taky potřásli rukou s Taeho rodinou.  ,,Kluci jsou moje rodina od doby, co mě moje rodina zavrhla. Mých rodičů se nedočkáte" promluvil Jungkook trpce. ,,Jo, jsi naše přerostlé dítě, Kooku" Jin Jungkookovi prohrábnul vlasy. V jejich partě byl Jungkook to dítě, Jin a Namjoon ho občas vážně brali jako jejich třetí dítě. ,,Nemusíš to vytahovat před rodinou mého budoucího manžela, Jine" zasmál se Jungkook. ,,Když mi Tae řekl že si bude brát Jungkooka a že spolu čekají dítě, nemohla jsem tomu uvěřit. Tae mi občas sám přijde jako dítě" přiznala Taeho matka. ,,Pro všechny rodiče bude jejich dítě vždycky dítě. Říkal jsem to své ženě milionkrát, ale ona si pořád stojí za svým. Kolikátý měsíc Jine, smím-li se ptát" chopil se slova Taeho otec. ,,Šestý. Třetí těhotenství. Vím o mateřské lásce své" usmál se Jin, jednu ruku si položil na břicho a nechal se od Namjoona obejmout kolem pasu. ,,Opravdu? Všichni vypadáte hodně mladí. Mám doma syna" vyhrkla Taeho sestra. ,,Je mi dvacet sedm. My máme dvě dcery" pousmál se Jin. ,,Chtěla jsem první holčičku, ale jsem ráda že se narodil zdravý. To je nejdůležitější" uculila se Taeho sestra. Taky to pro Jina bylo nejdůležitější. Bylo mu jedno jestli to bude holka nebo kluk, hlavně ať to je zdravé.

Taehyung ležel na Jungkookově hrudníku a prohlížel si zlatý snubní prsten, který měl na svém prsteníčku. ,,Líbí se ti? Nechal jsi výběr na mně, ale nebyl jsem si jistý jestli budeš spokojený" pronesl Jungkook a zaujatě sledoval svého manžela. ,,Samozřejmě že se mi líbí. Typoval bych tě spíš na stříbro nebo bílé zlato, ale normální?" Tae se zasněně usmál. ,,Mluvil jsem s tvým bratrem. A všiml jsem si že nosíš spíš zlaté šperky. Jak sis užil náš svatební den?" Jungkook zapletl prsty do Taeho vlasů. ,,Je to divné. Ale krásné" zasmál se Tae a políbil Jungkooka na hruď. ,,Když jsem se ráno probudil, tak jsem si říkal, že je neuvěřitelné že dneska už budeme manželé. A za pět měsíců budeme mít dítě. Dokážeš si to představit?" Jungkook se zadíval do stropu. Představil si sebe v roli otce. Zanedlouho budou vybavovat pokojík a kupovat hračky a než se nadějí, budou mít své dítě. Jungkook se bál ale těšil na chvíli, kdy pojede za Taehyungem do porodnice. ,,Když byla sestra těhotná, tak v šestém měsíci nadávala, že ji bolí záda, v osmém měsíci už to chtěla mít za sebou. Říkala mi jak probíhal porod, děsím se ho" přiznal Tae. ,,Zvládneš to lásko. Nemusíš mít strach. Budu s tebou. A ještě nějakou dobu budeš toho prcka nosit pod srdíčkem" Jungkook svou ruku přemístil na Taeho bříško. ,,Jo, to jo" pousmál se Tae. ,,Myslíš že už nás slyší?" napadlo Jungkooka. ,,Jestli jo tak je to chudák. Vždyť pořád nadáváme" zasmál se Tae. Jungkook se k němu přidal. ,,Tak přestanu nadávat. Nebudu naše dítě kazit. Bude slušné"
,,Myslíš že to dokážeš? Je to jako kouření, taky jsi říkal že přestaneš a nepřestal jsi"
,,Já si myslel že o tom nevíš. Schválně kouřím venku" nechápal Jungkook. Pro Taeho to bylo očividné. Jen co se Jungkook dozvěděl o Taeho těhotenství, jako zázrakem přestal být, teď už jejich, bytem cítit cigaretový kouř. Za to Jungkook se vytrácel častěji na balkon nebo terasu. ,,Každé tři hodiny chodíš ven a z polibku to cítím" upozornil Jungkooka Tae. Jungkook se zase zasmál a věnoval Taemu další polibek.

For you everythingKde žijí příběhy. Začni objevovat