Fucking Messenger [CZ]

Fucking Messenger [CZ] - Chapter 2. - (Week)End

Pátek. Konečně se nemusím připravovat do školy a mít čas sama na sebe (v mém případě i na Caluma).
"Mám pro tebe dobrej návrh," cinkla mi zpráva a já si ji ihned přečetla. Skousla jsem si nervózně ret.
"Jakej?," odpověděla jsem, co nejrychleji to šlo.
" Napadlo mě.. že bysme se mohli sejít. Poznali bysme se i v realitě. Popravdě, to je můj sen, Beth. Strašně tě chci obejmout a říct ti jak tě mám rád ^^," odpověděl mi. Tohle že napsal on? Proboha! Ani nevíte, co by to pro mě znamenalo, vidět ho naživo a povědět mu, co všechno pro mě znamená a jak mi změnil život. Držet se ho a nepustit. Jenže..
" To je super nápad. Jenže máma mě nikam nepustí.. sydneyské předměstí je mým útočistěm a bohužel ještě nějakou dobu bude," napsala jsem mu. Byla to pravda.
"A co kdybych přijel já za tebou? U mě doma by to problém nebyl.. klidně příští týden o víkendu, strašně tě chci vidět, muffine :)." Rozzářila se mi očka. Zkusila jsem se štípnout, jestli to nebyl sen. A ona to byla realita.
Zbytek večera jsme si popsali, co asi budeme dělat ten den, a taky v moment, kdy se poprvé uvidíme. Měla jsem radost. Šílenou. Okolo desáté jsem se šla naložit do vany a všechno si urovnat v hlavě. Napustila jsem si vanu, dala si tam pěnu, svlékla se a vlezla dovnitř. Než jsem si lehla, na hlavě jsem si vykouzlila jednoduchý drdol. Opřela jsem se hlavou o konec vany a zavřela oči. Takže. Calum přijede. Za mnou. Snad.. může se stát ještě cokoliv. Ale jestli se to něco stane od mojí rodiny, kašlu jim na to. Můj anděl za mnou přiletí a já tuhle jednu z mála šancí nemohu promeškat. Ikdyž, zdálo se mi, že na tom něco nehraje..
Jakmile jsem se převlékla do delšího trička a kalhotek a zalehla do postele, překonala jsem se a napsala mu zprávu, že ho chci vidět ještě před tím, než se potkáme..

"Mám rozbitou webcameru."
"Kam jsi mi zmizela? :O :("
"Bethany :("
Ráno jsem byla zaspamovaná několika desítkama zprávama od něj tohoto typu. A díky tomu se mi zasekal mobil. Asi jsem mu měla napsat alespoň dobrou, nebo něco na ten způsob, ušetřila bych se toho. Jenže s mobilem to taky nebylo nejlepší, po chvíli se vypnul a už nešel zapnout. Vzala jsem ho a rozešla se dolů.
"Brý ráno,"pronesla jsem ještě rozespale. Máma se na mě ani nepodívala.
"Co jsem zas provedla?,"povzdechla jsem si a z ledničky vyndala jogurt.
"Nic."
"Nic? Proto mi ani neřekneš dobrý ráno?"
"Dobrý ráno," řekla chladně. Převrátila jsem oči v sloup a sedla si ke stolu.
"Uhm.. rozbil se mi mobil," nadhodila jsem.
"Nepočítej s tím, že dostaneš novej,"řekla bez jakéhokoliv zabarvení tónu hlasu.
"Nepočítám. S váma už fakt ne." Vražedně se na mě podívala. Umyla jsem po sobě nádobí akelímek od jogurtu vyhodila.
"Tak hele holčičko.." začala.
"Nenamáhej se, prosímtě. Nemá to cenu." Rozešla jsem se nahoru, přičemž jsem schody vybíhala po dvou. V pracovně jsem si na chvíli vypůjčila tátův notebook a hned šla na Facebook.
"Máme tu problém. Mám po mobilu a už se sem asi nedostanu. Nemohl bys přijet už zítra? :/"
"S tím nebude problém ^^"
"Super. xx. Kde se sejdem?"
"Náměstí. 13:00?"
"Okay ^^. Těším se"