1. Memory here, memory there

250 14 13
                                    

Naomi

Bílé dveře jsem zavřela ještě před tím, než se probudila moje máma. Potichu jsem stiskla kliku a opatrně zavřela vchodové dveře. Když se mi povedli zavřít a zamknout tak, abych ji neprobudila, hlasitě jsem si oddychla. Tohle jsem dělala už dva roky.

Puste si písničku na boku-kdo chce)

Od té doby co zemřel táta. Máma si to vyčítala tak dlouho do té doby než sama spadla do toho svinstva. Chlast ji stejně jako otci otupěl mozek tak moc, že se přestala ovládat. Každý den si nadávala. Brečela skrčená v koutě a plakala nad jeho fotkou, kterou drtila v mokrých rukách.

',,Mami jsem doma!!'' Zakřičela jsem přes celý barák tak, aby mě máma slyšela. Jediné co bylo ale slyšet, byla písnička která mámě a tátovi hrála na svatbě. Svlékla jsem si bundu a dala ji na věšák. A přesně v ten moment se písnička vypla a začala hrát jiná. Začala hrát písnička, která nebyla zdaleka podobná té první. ''Hallelujah''  zněla celým domem a sem tam šli slyšet máminy vzlyky. Tato písnička hrála tátovi na pohřbu. ,,Hallelujah, hallelujah, halllelujah, halleluuuujah..'' Zpívala tiše máma a ke konci se její křehký hlas zlomil a znovu začala plakat. Odhodila jsem tašku na zem a vyzula se. Vběhla jsem do světle modrého obyváku a vyhledala mámu, která jako včera a předevčírem byla skrčená v rohu a sledovala videokazetu na které byla jejich svatba a z ničeho nic se tam, objevil tátův pohřeb. Už nekolikrát jsem tu kazetu chtěla vyhodit, spálit nebo zamknout v trezoru, ale nikdy mi máma nedovolila na tu kazetu sáhnout. Nikdy! Přešla jsem k televizi a vypla ji. Přešla jsem poté k mámě a tu jsem objala. Objetí mi obětovala a opřela si hlavu o mou tmavě modrou školní uniformu. Po několika málo minutách jsem měla celé rameno svetru promočené od máminých slz.'

',,Běž nakoupit!'' Křikla na mě opile. Ironicky jsem se zasmála, popadla jsem kabelku, její peněženku a šla jsem. V obchodě jsem nakoupila rohlíky, ýougurty, zeleninu a pro sebe musli a ovoce. Ještě nějaké pití a bylo nakoupeno. celou cestu jsem se bála o mámu jelikož poslední dobou hrozně vyváděla. Když jsem přišla domů, vyskládala jsem nákup do ledničky a chtěla jít do svého pokoje. ,,Všechno je to tvoje vina! Jsi kurva! Slyšíš mě Naomino! Jen Tvoje!'' Práskla flaškou o stůl a zakřičela na mě. Zakroutila jsem hlavou a šla po schodech. ,,Kam kurva jdeš!?'' Opět praštila flaškou whisky do stolu. ,,Do pokoje a vrátím se až budeš střízlová!'' Vyštěkla jsem. Ani nevím jak, ale najednou za mnou stála máma. Když jsem chtěla udělat krok, vrázila mi facku. Facka byla tak silná, že jsem spadla na zem a při pádu jsem si rozbila hlavu.'

Zatřepala jsem hlavou aby mě opustili myšlenky na bývalou školu, město a byt. Ted je to uplně jiné. Máma ani neví že jsem doma a už ani neví, že nějaký táta byl.. Už jsem byla skoro před školou a tak jsem zpomalila at mi zůstane síla na 'cestu narážek' a poté na 'chodbu hanby'. Ano přesně tak..už jsem stihla pojmenovat větší část školy.

 Jsem ve druháku. Prvák jsem byla v Dallasu. Tam jsem výrůstala a tam jsem se i narodila, ale od začátku školního roku chodím do školy tady. V Denveru. přála jsem si abych tady mohla začít od začátku, jenže mám smůlu. V Dallasu mě šikanovali psychicky jenže tady mě šikanují psychicky i fyzicky. Jenže není nikdo kdo by mě chápal, pochopil a utěšil. Máma neví, že jsem a ve škole se mi posmívají. Jediný co mi zbylo jsou vzpomínky jenže je víc těch nepříjemných než těch příjemných..

 ,,Vrat se tam,  odkud jsi přišla kurvo!'' ,,Zahrebej se a vem tam i tu svou tlustou prdel!'' ,,Zkurvená děvko!'' Byla jsem u školy. Nadávky se šířili po celém dvoře a atmosféra byla neklidná. Každý den jsem poslouchala stejný narážky od stejných lidí.

 Když jsem vešla do školy chodba nebyla plná jako vždycky. Byli tu muchlující se páry, skupiny bad boyů a těch namyšlených pipinek s perfektní postavou. Šla jsem fůrt rovně aniž bych se ohlídla. Došla jsem ke své skřínce která naštěstí byla až na konci dlouhé řady všech skříněk..  Jenže přesně o mou skřínku byla opřená holka, která se muchlovala s nějakým klukem.

,,Ehm..'' Odkašlala jsem si, ale hned jsem toho litovala. Ti dva se od sebe odtáhli a hned jsem je poznala...

 Stál tam on s Viktorií. Ten nejhezčí kluk na téhle škole..

Prosím poradte :D Kdo to má být? Luke Hemmings nebo Justin Bieber nebo Harry Styles? :D

Další za 2+ komentářů :D (moje se nepočítají)

FATKde žijí příběhy. Začni objevovat