Family show |Larry|

kapitola devátá

Už stojím před autobusem a čekám než dojde Nini. Najednou mi někdo obmotá ruce kolem ramen a já hned poznám, že je to Nini.

,,Čauuu"

,,ahoj-" trochu jsme se zarazil když jsem za jeho zády uviděl Amelii se sklopeným pohledem na její boty.

,,Ahoj Amélie" usmál jsem se a ona s škubnutím zvedla hlavu a věnovala mi úsměv a pozdrav.
Za chvíli dorazili i nějaký její kamarádky a ona se s námi rozloučila a odešla s nima o kousek dál.

Uviděl jsem Harryho. Panebože. Vypadal ještě líp než normálně. Nevím čím to bylo.
,,Ahoj" řekl a došel ke mně.

,,Ahoj" jako rozzářený sluníčko jsem ho pozdravil a usmál se.

,,Jsem rád, že jedeš nevím co bych tam sám dělal" mrkl a usmál se na mě a Niniho. Niall nás sledoval se založenýma rukama a usmíval se.
Sykl jsme na něj protože jsme si všiml, že Harry očividně ví o Niallovým pohledu.

,,Ten bus, kterým pojedeme...no.. je mi to trochu trapný, ale můžu si sednou k vám? Mají tam někde být tři sedačky"
Řekl pořád s úsměvem.
,,Jasně! Teda.....jestli chceš" usmál jsem se na něj nazpátek.
On se jen zaculil a poděkoval.
Přešel k autobusu u kterého řidič otevřel zavazadlový prostor, dal tam svoje zavazadla, kterých mimochodem neměl moc. Šel jsem k autobusu a chtěl tam své zavazadla dát. Harry se na mě, ale usmál a bezeslova mi vzal tašky z ruky a dal mi je vedle těch jeho.
,,Co v tom máš? Cihly?" Zeptal se s humorem v hlase.
,,Ne to ne" se smíchem jsem mu odpověděl.

Paní učitelka a učitel, kteří s námi jeli nám pokynuli, aby jsme nastoupili do autobusu.
Harry šel za mnou a Ninim a když jsem si sedl na jednu ze tří sedaček Nini se posadil naproti mě a Harry vedle mě.
To mě trochu zarazilo, ale nemůžu říct, že by mi to nějak vadilo. Právě naopak, byl jsem nadměrně rád. Teď se ještě nijak nestrapnit a bude to dokonalé.

Autobus se rozjel a my si společně povídali.
Kousek od nás seděli ty dvě namyšlené kravky a OPĚT si požírali rty a civěli na Harryho. Dal jsem oči v sloup a podíval se na Harryho. Ten měl hlavu opřenou o dlaň a vykulené oči.

,,Hádám, že sis jich všiml" řekl jsme ironicky a zasmál se

,,Všiml" řekl potichu a zabořil se do sedačky.

,,Krávy" odfrkl jsem si a pak si uvědomil co jsem řekl...

Niall se tam jen dusil smíchy nad mojí žárlivostí a Harry jen zmateně pozoroval jeho výraz.

,,No třeba jejich oblečení" snažil jsem se to zamluvit..

,,Oblékají se jak šlapky v baru"
Řekl Harry a znovu se ještě víc zabořil do sedačky.

Autobus najednou rychle zabrzdil a já s Harrym neudrželi rovnováhu ani v sedě a přelítli dopředu. Já na Niniho a Harry na zadek před sebe.
Všichni se začali smát, ale když Harry nahodil svůj 'respekt' výraz a všichni utichly. Většina lidí věděla, že má mít z Harryho respekt a musím říct, že se mi to hrozně líbilo.
Najednou přicupitali ty dvě kravky a začali něco mlet.

,,Harry, Lou jste v pořádku? Potřebujete pomoc?" Ptali se a já byl upřímně překvapený, že se ptají i mě.
Jedna z nich pomohla na nohy mně a druhá z nich Harrymu.
Poděkovali jsme a ony si šly zase s hihňáním sednout.
S Harrym jsme se na sebe podívali a pokroutili očima.

,,Myslí si, že si tímhle šplhly?" Zeptal se.

,,Jo asi..určitě jo" zasmál jsem se a on semnou.
Nini se pořád dusil smíchem a já viděl jak už to nemůže udržet.

Najednou vyprskl smíchy a potichu se smál.

___________________

Dojeli jsme na místo, vzali si tašky a vyšli za učitelkou a učitelem.
U recepce v něčem co byl hotel a motel zaroveň nám dali klíče s číslem 28 moje nejoblíbenější číslo. Že by znamení? Sám pro sebe jsem se uchechtl a teď jdu po boku s Ninim a Harrym do NAŠEHO pokoje.

Vešli jsme a všichni jenom hleděli na krásný pokoj s dvěmi postelemi.
Počkat co?

,,Dvě postele?" Vyhrkl jsme a podíval se okolo, jestli jsem náhodou nějakou nepřehlédl. I když jde přehlédnout postel v docela málem pokoji?
Jedna z postelí byla manželská a druhá normální jednolůžková.

,,No tak to vypadá, že-"
,,Že spíš s Louim"

Přerušil Harryho Niall a já vykulil oči.

,,Že by jsem k tomu něco taky řekl?"
Postěžoval jsem si.
,,Jestli ti to vadí spi s Ninim Lou" usmál se Harry a já se chtěl otočit na Nialla, ale ten už seděl na jednolůžkové posteli a vybaloval si věci, koukl se na mě a mrkl modlil jsem se, aby to Harry neviděl. A díky bohu neviděl.
Nialla jsem probodl pohledem a sedl si na postel vedle Harryho.

,,V pohodě" usmál jsem se.
___________________

Je přesně 3:47 a já ležím v posteli vedle kluka, kterého....miluju.
Nemůžu usnout a pořád ho musím kontrolovat. Nevím proč prostě mám takové nutkání.
V tom se otočil na bok ke mně a já se na něj koukl. Usmál se a spustil:

,,Proč nespíš?"

,,Nemůžu spát" úsměv jsem mu oplatil.

,,To kvůli mně? Můžu si lehnout na zem, jestli potřebuješ"

Trochu jsem se uchechtl což mu asi příjemné nebylo.

,,Čemu se směješ?"

,,Nic.. jen, že ostatní lidi z tebe mají respekt, ale když tě poznají jsi jako medvídek" zasmál jsem se potichu.

,,Medvídek? Já?"
Řekl a s údivem se na mě podíval.

,,Jo. Takovej milej medvídek" oba jsme se začali potichu smát a snažili se neudusit.

V tom se utišil úplně a koukl se mi do očí. Tak hluboko, že jsem ani nevěděl, jestli nekouká zkrze mě.
Natáhl ke mně hlavu a moje srdce vynechalo pár úderu.
______________________

Taaak! Další kapitola je tady. Uvidíme jak to bude pokračovat i když si myslím, že všichni víme. Za chyby a překlepy se omlouvám❤️

24.10. 2020