Radši jsem se otočil, abych nevypadal jako nějákej uchyl který kouká na mladý kluky bez oblečení v šatnách.
"Můžeš se na moje tělo koukat, nevadí mi to"
"Radši budu otočený"
"No tak dobře, ale musíš mi ukázat jaký oblečení si mam vzít na sebe"
"Tady ve skříni si můžeš vzít co chceš" Slepě sem mu ukazoval prstem kam si má vybrat oblečení.
"Ale já nic nevidím"
Zašeptal mi do ucha. Vyskočil sem málem do vzduchu, lekl jsem se hah...
"Dělám si srandu, můžeš se otočit"
"Vtipálku"
"Gucci?"
Usmál jsem se.
"Uhm.. co budem dnes dělat?" Musím se zamyslet...nemůžu s ním jít ven co kdyby ho někdo... já ani nevim... skoro všichni mě znají, budou na mě koukat jak na uplnýho vola.
"Co kdyby jsme šly do obchoďáku?"
"Klidně"
Začal hopsat a tleskat radostí.
"Tak pojď pojď!"
Tahal mě za ruku, pořád trochu hopsal.
"Tak p-počkej musím se převlíct!"
♡
Tak už můžem jít.
"Hele Kookie?.. tady máš čepici aby si lidi nemysleli že si podivín"
"Jak to myslíš? Ty asi myslíš abych si zakryl ty ouška viď?"
"Jo, tu máš"
"Sluší mi to Tae?" ♡
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
♡ Procházíme různými obchoďáky, Povídáme si o různých věcí. Dozvěděl jsem se že se jmenuje Jeon Jungkook. Takže mu můžu říkat Kookie. Je mu 23, a narodil se v Busanu.
"Kolik je tobě Taehyungie?"
"Je mi 25"
"Nevěřím, vypadáš mladě na svůj věk"
Chytil mi ruku a propletl prsty. Červenám se jako rajče. Zakryju si obličej s druhou rukou.
"Copak Rajče"
"Uh nech toho"
Zastavil se, a obejmul mě. Co to dělá??? To mě chce ztrapnit před celým obchoďákem?! Všichni hučeli huuuuuuuuuuuuu!!
"Neboj Taehyungie..oni jen žárlí že nemají svojí polovičku" Zašeptal mi do ucha. Coooo?!
"A-a j-já"
"Budeš se mnou chodit?"
Skkskskskskksksks!! Vždyť je to můj mazlíček! Jak můžu chodit s vlastním mazlíčkem?!!
"Si červenější než předtím"
"Přestaň.." Kňoural sem. Rozdělil jsem naše objetí.
"Budeš chodit s tvým králíčkem Kookiem?" Já nevim co mu mám na to říct!! Sksksk pomocte mimozemšťani tam nahoře!!!! Co mám říct!!
"Já si to musim rozmyslet." Běžel jsem z obchoďáku domů. Jsem v půlce cesty, už nemám síly.. ale on za mnou pořád běží.
"Taehyungie co se děje?" Zastavil mě, chytil za boky. Sskskksksk!
"Ty se stydíš co? Nestyď se, předemnou se stydět nemusíš."
"Přestaň!" Snažil jsem se od něj odtrhnout.
Objal mě silně.
"Neboj se" Zašeptal tak klidně. Cítím jako kdyby z mého těla vymlátil všechno co je špatné. Objal jsem ho zpátky, dal si hlavu na jeho rameno, voněl tak pěkně... zavřel oči.
"Vidíš jak to jde" Dal mi pusu na vlasy a hladil je.
"Vypadal si jako kdyby tě něco vystrašilo"
Ignoroval sem ho, chci aby pokračoval v hlazení mých vlasů.
"Pojď půjdem domů, prší.."
___________________________
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
