FCI: Neuznaná plemena

Boykin španěl

Jedná se o středně velkého psa se zajímavou historií. Jeho předchůdcem byl údajně malý, toulavý pes španělského typu, zvláštní, ale pěkné barvy, který se rozhodl spřátelit se někdy kolem roku 1900 s bankéřem, který byl na cestě ze svého domu do kostela. Alexandrovi L. Whiteovi se zalíbil, vzal si ho domů a pojmenoval ho Dumpy. Poté, co zjistil, že pes umí aportovat, poslal ho do Jižní Karolíny, poblíž města Camden, ke svému dlouholetému příteli a loveckému kolegovi Lemuelovi Whitakerovi Boykinovi, který mimo lov ještě rád experimentálně křížil psy. Toto plemeno bylo pojmenováno právě po něm a je to zároveň pouze jeden ze dvou případů, kdy je nové plemeno pojmenováno po americké rodině, která stojí za jeho vznikem. U Boykina se z Dumpyho stal vynikající lovec, aportér divokých kachen a vodního ptactva, také vodní retrívr a základ Boykin španěla. Na vytvoření plemene byl údajně použit Chesapeake Bay retrívr, špringeršpaněl, kokršpaněl, americký vodní španěl a podobná plemena. Pes musel být dostatečně malý na přepravu na malých člunech v bažinách. Když si ho všimli turisté, plemeno se rozšířilo po celých Spojených státech. Roku 1977 byla rodinou Boykinů založena Boykin Spaniel Society a začali vést plemennou knihu. United Kennel Club ho uznal roku 1985 a v témže roce se stal národním plemenem Jižní Karolíny. Od ledna 2006 může soutěžit v AKC Spaniel Hunt o oficiální tituly, v agility, stopování, poslušnosti a dalších soutěží.

Postavou je mohutný. Srst je měkká, hladká až mírně kudrnatá, ale liší se v závislosti na předcích. Většina má na těle středně dlouhou srst od 2,5 cm do 5 cm, ale najdou se i krátkosrstí jedinci. Pokud pes pracuje na poli, obvykle se mu srst holí, ale stále mu musí poskytovat ochranu. Pokud ho oholíte špatně, může to mít za následek vyblednutí, nebo zešednutí srsti. Uši, hrudník, břicho a podél nohou jsou výrazněji osrstěny často zlatavě až žlutohnědě (obzvláště na uších). Celkově je zbraven jednolitou játrovou nebo čokoládovou barvou. Pokud má jiný bílý znak, nebo znaky, než na hrudi do maximálně 60% šířky hrudníku, nesmí být zapsán do Boykin Spaniel Society, ale může být zapsán do AKC a UKC. Má jasné oči zlaté až jantarové barvy. Ocas se tradičně kupíruje štěňatům ve věku tří dnů do 1/3 délky.

Výška v kohoutku se pohybuje od 36 do 43 centimetrů a váží od 11 do 18 kilogramů, přičemž feny jsou menší a lehčí.

↑ Štěňata.

Je to přátelský, společenský, energický pes s velkou výdrží, který  je dobrý a extrémně stabilní ohledně dětí a jiných psů. Snadno se cvičí a je dychtivý pracovat, ale miluje pozornost a potřebuje sociální interakci. Je poměrně těžké ho rozzlobit. Jsou neuvěřitelně přizpůsobiví různým prostředím, kde momhou spálit přebytečnou energii. Vyžaduje každodenní cvičení a péči o srst. Doporučuje se pravidelně stříhat, zvláště pokud je pes v terénu, protože do srsti se mohou zamotat například ostnaté rostliny. Při výběru štěněte je třeba zjistit, zda se v jeho rodokmenu nevyskytují příliš často nemoci jako dysplázie kyčlí a loktů, oční, srdeční vady, či smrtelná degenerativní myelopatie.

↑ Boykin španěl při psím sportu agility.

Jsou vhodní na psí sporty, výstavy a samozřejmě na lov. Je to všestranný lovec, který ví, kdy má čekat na výstřel a kdy vyrazit. Výdrž za horkého počasí z nich dělá dobré lovce holubic, bažantů a další horské a polní zvěře. Dokáže také nahánět jeleny. Díky malé velikosti je možné naložit jej o člunu a převést, poněvadž během cesty jím nekývá. U až 10% Boykin španělů se může kvůli nepozorným praktikám chovu vyskytnout syndrom cvičení s kolapsem - pes není schopen vnitřně produkovat bílkoviny pro svaly, což se jim při trvalé práci ve vysokým teplotách může stát fatálním. Naštěstí je možné gen, který to způsobuje, odhalit analýzou DNA, takže případný zájemce o štěně by se nejdřív měl přesvědčit o nepřítomnosti tohoto syndromu.

Země původu: USA

Využití: lovec, společník

Průměrný věk: 10 - 16 let

Výška v kohoutku: 36 - 43 cm

Hmotnost: 11 - 18 kg

Barva: jednolitá játrová až čokoládová

Skupina FCI: neuznaná plemena