Chapter 5

119 9 0
                                    

Harry's pov

„Kdy se setkám s dívkou, která dělá z mého nejlepšího partnera takovou měkotu" Louis mi sepne ruce na ramena a trochu se mnou třese.

„Neměním se v posranou měkotu" bručím, jak se nořím do odřené kožené pohovky.

„Jak si přejete. Tak co, už jsi s ní spal ?"Louis žádá, aby se otočil ke mně.

„Ne," vzdychám a přejíždím si rukama po tváři. Proč prostě nemůže držet hubu.

„Znáš ji skoro dva týdny a ještě jsi ji nešukal. Ani nemůžeš říct, že se z tebe nestává měkkota."Louis se uchechtne a zavrtí hlavou.

„Nemusím šukat každou holku, kterou potkám Louisi. Je prostě jiná."Okamžitě lituji svých slov, když Louis skáče.

„Cítíš k ní něco! Já to kurva věděl! " Tleskne rukama, jako by něco vyhrál. Já k Avě nic necítím. Určitě je milá a v podstatě všechno, co u holky hledám a ještě víc. Je úžasná a sexy, ale já ten pocit nedělám.

„Ne, já ne, Louisi. Je sexy, ale já tyhle sračky nedělám. Vztahy nejsou moje zasraná věc" Louis se hrbí nad mými slovy a obrací oči v sloup.

„Jdi do prdele. Možná je načase, aby ses uklidnil," odfrknu si nad Louisovými slovy a zavrtím hlavou.

„Sakra ne" Náš rozhovor končí, když mi začne bzučet telefon.

„To je ona" mumlám ve stoje a odcházím od Louise.

„Čau" Hloupý úsměv, který se mi bezděčně rozlil po tváři.

„Hej ty. Jsem tady u toho prstenu. Vlastně ani nevím, kam mám jít." Trochu se směje, až mi přeskočí srdce. Harry se kurva uklidni.

„Za vteřinu tam budu"

„Ok" zamumlá, než zavěsí. Nacpu svůj černý iPhone zpátky do kapsy a otevřu velké dveře, abych našel Avu.

-

Ava sedí na jedné z černých židlí. Její zkřížené nohy zdobí těsné tmavomodré úzké džíny. Horní část těla měla pokrytou baloňákem. Vypadá nádherně. Vlasy má shrnuté z obličeje do jednoduchého culíku. Vypadá naprosto úžasně.

„Ahoj Harry," konečně mě spatří a vstane ze židle. Usměju se a obejmu ji kolem pasu v přátelském objetí.

„Ahoj Avo," položil jsem jí ruku na spodní část zad a vedl ji do zadní šatny. Když vejdeme do místnosti, Louis se ušklíbne, když spatří Avu. Kámo, ani to kurva nedělej.

„Ahoj Avo. Já jsem Louis. Tolik jsem o tobě slyšel."Louis natáhne paži a vidím, jak s ní zdvořile třese.

„Ahoj Louisi" Vzhlédne ke mně pro uklidnění a já se jen usměju.

„Louisi, už můžeš jít," bručím. Chci si jen vyrazit s Avou o samotě. Louis je taky někdy sráč.

„Fajn, buď v pohodě a použij ochranu!" a s tím odchází.Ava se zahihňá, než se posadí.

„Tak jak ses měla, kotě?" poslední slovo vyklouzne dřív, než budu mít vůbec šanci ho udržet na uzdě. Tváře se jí zbarví do roztomilého růžového odstínu, nepochybně díky tomu, že jí říkám kotě.

„No, začala jsem psát novou knihu. Mluvila jsem s tátou, abych se podívala, jak se daří mé mámě." Zdá se, že se jí trochu rozšířily oči, když mi poskytla informace.

„Co je s tvou mámou?"Vyvstává otázka. Neuvědomuji si, jak neomalené to bylo, dokud jsem to neřekl.

„Ehm, má rakovinu.Právě teď je na chemoterapii."Oči jí trochu povolily z té jiskry, kterou tak obdivuji.

„Promiň"opravdu mi puká srdce. Silná dívka, kterou znám zevnějšek, se pomalu rozpadá. Bolest v jejích očích mě bolí na hrudi.

„To je v pořádku. Nemáš se za co omlouvat."Nasadí úsměv, který se jí ani zdaleka nepodívá do očí.

„A co ty? Jaká je tvoje rodina?"Zeptá se a položí hlavu na opěradlo pohovky. Kromě Louise jsem o své rodině nikomu neřekl. Já se o nic nedělím. Musí si všimnout mého váhání, protože mluví nahlas.

„To je v pořádku. Nemusíš se dělit," usměje se a položí ruku na mou.

„Jsi něco jiného."Mumlám a vrtím hlavou. Její oči jsou tak čisté a starostlivé. Mám pocit, že by ohrozila svůj život kvůli někomu, koho ani nezná. Je tak nesobecká.

„Cože?"Ava zmateně svraští obočí. Je rozkošná.

„Moc ti záleží na všech kolem sebe" vysvětluji. Oči se jí rozzáří, když jí zrůžoví tváře.

„Vždycky jsem měla" Mumlá a rozpačitě se dívá na své ruce.

„Nebuď v rozpacích, kéž bych byl takový. Jsem kretén," začne se okamžitě smát. Její smích mě rozesměje a žaludek se mi chvěje.

„Ne, nejsi.„

„Harry 5 minut" zařve Louis do dveří a Ava vyskočí. Zasměju se a vezmu si bílou pásku do rukou.

-

AVA'S POV

„Chtěla bys mi pomoct?"Harry se s úsměvem zeptá a zvedne pásku.

„Jistě" přikývnu a vezmu si od něj pásku. Pomalu mu omotávám pásku kolem rukou, jak mě instruuje.

„Děkuji Avo" Harry mumlá, Sotva ho slyším, když vzhlížím, jestli něco opravdu řekl.

„To nic není, Harry" Harry mi opětoval úsměv.

„Nejen za pomoc, ale i za pochopení.„



775 slov

All the Love N

The Boxer {H.S}Kde žijí příběhy. Začni objevovat