Chapter 9

98 8 0
                                    

Kam s Harrym jdeme, mi stále není známo. Vím jen, že už jedeme dobrých třicet minut a Harry mi nic nenaznačuje.

"Tady mě zavraždíš?"Říkám. Zastavíme na velkém poli. Harry se směje, když jede Range Roverem do parku.

"Prosím, kdybych tě chtěl zabít. Otrávil bych tě u snídaně."Říká věcně. Harry bez námahy vyklouzne z auta. Kopíruji jeho jednání, když se s ním setkávám před autem.

"Připomeň mi, abych nikdy nejedla nic, co uděláš."Široce se na mě usměje, než mi omotá ruku kolem ramen. Přitáhne si mě na bok, Rozpouštím se v něm a užívám si tepla.

„Neublížil bych ti" Za jeho slovy je toho víc, pak jen ten vtip předtím. Zní docela doslovně. Vzhlédnu s lehkým úsměvem na tváři. Lehce se naklání a při chůzi spojuje mé rty s jeho tváří.

„Já vím," mumlám tiše a pokládám na něj hlavu. Moje ruka mu zakňučela kolem pasu. Cesta k místu, kam se v tichosti chystáme potom. Ne trapné ticho, ale pohodlné.

„Aha, tady jsme mylady" Ani jsem si neuvědomila, že se dívám dolů na naše nohy. Oko se mi táhne ke krajině přede mnou. Před námi je malý rybník, není překvapivě zamrzlý.

"Proč jsi mě sem vzal?"Mluvím a zírám na něj.

"Máma, když se táta vracel domů – ehm – opilý. Vzala mě sem. Je to moje oblíbené místo."Srdce se mi chvěje při Harryho zmínce o jeho rodině a při tom, že mě vzal na své oblíbené místo.

"Jen jsme tady seděli, dívali se na rybník nebo zírali na hvězdy. Bylo to hezké," zamumlá lehce. Jeho oči se na mě konečně podívají.

"To je rozkošný Harry" Usměje se, když trochu protáčí oči v sloup.

"Nebuď na mě tak nasranej."Směje se, aby zlepšil náladu.

"Oh Stylesi, já? Nebuď moula. nikdy Mluvíš jen s dívkou, která viděla After dvacetkrát a pořád pořád brečí."Odpojuji se od něj, jak jde pozpátku před ním.

"Ach Avo."Zachechtá se, když se znovu vydáváme na cestu.

„Tak tady miniaturní Harry trávil své dny" Můj úsměv je lehký. Nesnažím se tlačit na informace. Chci, aby mi to Harry chtěl říct.

"Ano a poprvé jsem se políbil u toho stromu" Usměje se, až mu praskají dolíčky.

"Ohh. Jaké to bylo?"Harry obrací oči v sloup.

"Byl jsem prostě šťastný, že líbám skutečnou dívku," říká Harry a směje se.

"Můj byl nechutný. Ten chlap neměl tušení, co dělá. Navíc špatně dýchal."Při té velmi nechutné vzpomínce se mi krčí nos.

„Dobře, mám nápad. Řeknu ti pár naprosto nepotřebných náhodných informací, které mám uložené v mozku. Připravena?"Usmívám se. Harry má jasné oči a široký úsměv, když přikyvuje.

"Tak připravena" Posadíme se na mokrou trávu, ale mně to vlastně nevadí.

"Počkej tady."Harry si poplácá klín. Ze začátku trochu váhám, ale sedám si mu na klín.

"Tak teď fakta, slečinko."Můj úsměv se rozšiřuje, jak tleskám rukama.

„Věděla jste, že v Austrálii je jezero, které je přirozeně růžové, nebo že muž, který řekl, že šíření bakterií můžete zastavit mytím rukou, byl kvůli své teorii uvržen do psychiatrické léčebny?"Jedna z mých paží ležela Harrymu na rameni. Prsty mi protékají hnědými kadeřemi. Opřel se rukou o mé stehno, kreslí palcem malé kroužky.

"Nebo že než byl papež papežem byl vyhazovač v nočním klubu?"Harry trochu vytřeštil oči.

"Vážně?"

„Jo, já vím."Nevím, jak dlouho tu sedíme. Já krmím Harryho zbytečnými informacemi. Jen si povídáme a užíváme si společnost toho druhého. Je hezké být s ním.

„Avo, můžu se tě na něco zeptat?"Harryho oči spadnou na mou ruku přes jeho na klín. Moje druhá si pořád hraje s jeho vlasy.

„Právě jsi to udělal ňoumo" Na rtech mu hraje malý úsměv, když konečně znovu spojuje naše oči.

„Vážně" Harry se uchechtne.

„Jistě, Harry," mumlám si lehce své prsty krajkou k jeho. Moje dlaň na jeho hřbetě.

„Proč se tak staráš? Jako o mně? Všichni ostatní ve mně vidí to špatné."Harryho oko odplouvá od mého. Vypadá, že se stydí.

"No mě to zajímá, protože... Nevím, jak to vysvětlit. Jen mě děláš opravdu šťastnou, víš? Záleží mi na tobě, protože jsi to jen ty. Nikdy jsem neviděla to špatné v lidech jen to dobré. Obvykle to skončí tak, že mi to ublíží, ale jsem prostě taková."Harryho oči se na mě nikdy nepodívají celou mou malou řečí.

„Nejsem pro tebe dost dobrý," mumlá Harry. Myslím, že nechce, abych to slyšela. Odstraním ruku z jeho ponoření prstů pod jeho bradu, abych mu zvedla hlavu. Jeho oči se spojí s mýma. Harry vypadá smutně a dokonce zranitelně.

„Harry, máš o mně vysoké mínění. Není to tak špatné, ale nechci, aby sis někdy myslel, že nejsi dost dobrý pro mě nebo pro někoho jiného. Jsi úžasný člověk."Harry zhluboka zavře oči.

„Chovám se hloupě, promiň," zvedne mě z klína. Stojím na nohou spolu s Harrym. Začal ode mě odcházet. Chytím ho za ruku, až se otočí.

"Nech mě na pokoji, Avo" říká Harry přísně. Vytáhne ruku z mého sevření a zase ode mě odchází.

"Ne!"Doběhnu ho a postavím se před něj.

"Nebuď takový. Nezavírej se přede mnou."Položila jsem mu ruce na hruď, abych mu zabránila v chůzi.

"Nechci ti ublížit. Nemůžu ti ublížit. Jsi daleko k důležitosti -"

„Harry, prosím tě, pusť mě dovnitř. Jsem s tebou tak neuvěřitelně šťastná. Ty to nechápeš! Myslím, že jsi krásný. Jo, máš minulost, ale kdo ne"Mluvím. Harry má oči sklopené. Pomalu udělám krok vpřed a obejmu jeho trup. Harry mě objímá a vřele mě objímá.

„Dobře"

902 slov

All the Love N

The Boxer {H.S}Kde žijí příběhy. Začni objevovat