Foxy (HPFF)

Ticho před bouří

,,Vítejte zpátky studenti, doufám, že jste si Vánoce užili a odpočinuli si. Nastal nám nový rok, nové možnosti. Přeji Vám a celému učitelskému sboru hodně sil a úspěchů v novém roce." ukončil svůj novoroční proslov Brumbál. Všichni jsme se pustili do jídla.

,,Jak sis užila Vánoce?" zeptala se Pansy.
,,Byli super, byla jsem tady s Harrym a Herminonou. Co ty?"
,,Mamka zase vyšilovala jako každý rok aby bylo všechno perfektní. Ale jinak taky fajn."

Po večeři jsme se rozešli do svých kolejí, Draco stál u jednoho sloupů na chodbě. Když mě viděl šel směrem ke mě. ,,Ahoj zrzko, jak se ti líbili dárky?" zeptal se nervózně.
,,Ahoj, ukázala jsem mu ruku s prstýnkem na prstě. Je krásný, tos nemusel. Teď se cítím trapně, že jsem ti nic nedala. Omlouvám se, nečekala jsem to." sklopila jsem oči a cítila se trapně.
,,A co ten druhý dárek?" podíval se na mě.
,,No, docela mě to překvapilo." zasmála jsem se. ,,Ale trefil ses mi do vkusu."
,,To jsem rád, jestli tě trápí, že jsi mi ty nic nedala můžeme spolu jít třeba na rande?" Šlo vidět, že je nervózní.
,,Platí." Šlo vidět, že ho odpověď překvapila.
,, Super, tak co třeba dneska v sedm ve společenské místnosti? Něco vymyslím a zajdeme někam?"
,,Dobře tak v sedm."

,,Ty jsi svolila na rande s Dracem?" pištěla Pansy snad přes celé Bradavice. ,,No konečně!"
,,Klid prosím tě." odpověděla jsem přes dveře od koupelny a oblékla si prádlo které jsem od něj dostala k Vánocům. Na to jsem si vzala svůj oblíbený zelený rolák, černou sukni a vzorované černé silonky. Chtěla jsem aby mi to slušelo ale ne aby to vypadalo, že jsem se moc snažila. Tohle jsem nosila často a přišlo mi to ideální. Vyšla jsem ven a Pansy na mě zírala.
,,To se nemůžeš obléct, já nevím nějak víc jako na rande?" zeptala se s nakrčeným obočím.
,,Mě to příjde fajn." setřela jsem jí nepříjemným pohledem a namalovala se.

Draco už na mě čekal ve společence. Všichni kteří tam seděli na nás koukali když jsme společně odcházeli. Hlavně černovláska Kath, o které jsem se později dozvěděla, že to byla slečna s úchylně růžovou rtěnkou kterou jsem pár měsíců zpátky Dracovi sundávala z krku.
Draco mě vedl hradem až mě dovedl na astronomickou věž. Byla tam nachystaná deka, šampus, jídlo a polštáře.
Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Tohle bych do něj rozhodně neřekla.

Sedli jsme si a otevřeli šampus. ,,Popravdě zrzko, přemýšlel jsem. A ani se ti nedivím, že jsi mi ani nechtěla dát šanci. Tak teď jsme tu úplně sami, chci abys mě poznala víc." začal mluvit jako první Draco.
,,Tak fajn, proč si hraješ na takového drsňáka před všema a pak zjišťuju, že jsi vlastně taková ustrašená holčička?" zeptala jsem se.

,,Čekal jsem otázku jaká je má oblíbená barva nebo tak něco." zasmál se. ,,Přece aby mi nikdo neublížil, je snadné chovat se jako hajzl než dát najevo city. To ty přece moc dobře znáš ne? Děláš to samé."
Musela jsem mu dát za pravdu. On byl první člověk který se ke mě dostal tak blízko. Ještě jsem ale nevěděla jestli toho nebudu litovat.

Asi o tři hodiny později jsme se dostali trochu přiopilý do zmijozelské společenky. Líbali jsme se na každém rohu. V tom si mě Draco přehodil přes rameno a nesl k sobě do pokoje. ,,Co to děláš?" vyváděla jsem. ,,Vždyť ti v pokoji všichni spí."
,,Zase nic nevíš zrzko. Díky otci mám pokoj sám pro sebe." usmál se.

Před pokojem mě postavil na nohy a otevřel dveře. Vešla jsem a v tu ránu mě vzal do náruče a hodil na postel. Líbal mě dál a pomalu sundával oblečení. Bylo to jiné než na začátku roku u té flašky, věděla jsem, že to chci. Věděla jsem, že mu nezáleží jen na sexu.

Když jsme skončili už svítalo. Draco usnul a já se vyplížila ven z pokoje. Padla jsem do postele a řekla si, že aspoň na ty tři hodiny se vyspím.

Ráno jsem seděla u snídaně a viděla vcházet Draca do Velké síně. Ani jsem se neotočila, chtěla jsem aby přišel sám, nepřišel.
Celý den jsme spolu měli hodiny, nepřišel.
Odpoledne jsme seděli ve společence, ani se na mě nepodíval. Něco bylo špatně. Šla jsem si ven zakouřit. Když jsem se vracela, viděla jsem Draca s Blaisem jak se spolu baví. Tak jsem se schovala a poslouchala.

,,Kdybych věděl, že ti bude stačit jedna noc snažil bych se o ní dál." povzdychl se Blaise.

,,Jo bylo to super, rád bych si to zopakoval. Není jako ostatní dřeva tady. Ale přece nebudu chodit s někým kdo celoročně tráví čas v umývárnách s dalšíma klukama. Taková děvka je dobrá jen na ten občasný sex. A v tom upřímně vyniká." zasmál se Draco a potom společně odešli.

Nevydržela jsem to a běžela s brekem za Hermionou, potřebovala jsem ji. Poprvé v životě jsem brečela a pocítila bolest zlomeného srdce.

Hned jak mě viděla otevřela náruč. Vběhla jsem jí celá ubrečená kolem krku. A jen brečela. Na nic se neptala jen mě hladila po zádech a dokola opakovala ,,Miluju tě, to zvládneme."