V dešti sedící smutně sám,
osud co si ten hoch přál.
Promoklý jako krysa ti má být,
vše nechat za sebou stále žít.
Je to život ne jen realita pouhá,
radši chcípnout než-li pouta.
Je to prokletí žádná touha,
tak koukni stále smutně kouká.
Ječ hoch to býlezný je,
smutek touha pomane.
Sedíc stále děvče pláče,
hocha smutek ke dnu stáhne.
